Page 7 - IDEA Studie 12 2018 Dopady danove reformy
P. 7

Úvod Od roku 2008, kdy došlo k zavedení superhrubé mzdy jako daňového základu, se pravidelně opakuje snaha politických stran tento koncept zrušit. Daňový balíček předložený Ministerstvem financí České republiky (MF ČR) v únoru roku 2018 byl již čtvrtým podobným návrhem. Záměr zrušit superhrubou mzdu je obsažen i v programovém prohlášení současné vlády. Tato studie zkoumá dopady poslední známé vládní novely, jejímž hlavním cílem je zrušení superhrubé mzdy jako daňového základu, zavedení klouzavé progresivní 19% daňové sazby pro základ daně do 1,5 mil. Kč a 23% pro daňový základ vyšší. Novela zároveň ruší solidární zvýšení daně uzákoněné na konci roku 2012, tehdy míněné jako dočasné opatření na pár let po dobu krize. V rámci kompenzace zvýšené daňové sazby (z 15 % na 19 %) zavádí novela pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) možnost odečíst si 75 % zaplacených pojistných odvodů jako daňově uznatelný výdaj ze základu daně. Ačkoli v době dokončování této studie (srpen 2018) již tyto návrhy obsahem legislativního balíku nebyly, lze předpokládat, že uvedené daňové změny budou vládou Parlamentu České republiky dříve či později předloženy. Zatímco doprovodný materiál MF ČR dokumentoval pouze změnu celkové daňové zátěže, tedy změnu v placených daních z příjmu a odvodech na sociální a zdravotní pojištění na několika ilustrativních příkladech daňových poplatníků, tato studie nabízí komplexnější pohled. Dokumentuje efekt na všechny příjmové skupiny a zohledňuje strukturu daňových poplatníků v celé populaci České republiky. Tato studie nesleduje pouze změnu celkového daňového zatížení, která mechanicky roste s výší příjmu, ale i dopad na průměrné daňové sazby (ATR = average tax rate) 3. Srovnání změn ATR mezi příjmovými skupinami tak umožňuje přehlednější posouzení dopadů novely. Daňovým zatížením se pro účely této studie tedy rozumí nejen odvedená daň z příjmů, ale i odvody na sociální a zdravotní pojištění.4 Hlavní závěry naší studie jsou v souladu s ilustrativními příklady MF ČR prezentovanými v doprovodném materiálu k tzv. daňovému balíčku pro rok 2019: • Novela by mírně snížila daňovou zátěž pro téměř všechny skupiny daňových poplatníků. • Novela by byla výhodnější pro OSVČ než pro zaměstnance, a to nahlíženo jak perspektivou celkové odvodové povinnosti, tak změnou průměrné daňové sazby. • Zaměstnanci by ušetřili průměrně zhruba 3 500 Kč ročně a jejich průměrná daňová sazba (ATR) by klesla o 0,7 procentních bodů. OSVČ by ušetřily v průměru kolem 7 000 Kč ročně a jejich ATR by klesla o 1,6 procentních bodů. • Novela by snížila příjmy veřejných rozpočtů o více než 21 mld. Kč ročně. 3 Průměrná daňová sazba (ATR z anglického average tax rate) vyjadřuje, jaká část z celkových nákladů práce je odvedena na daních včetně sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem. U zaměstnanců je ATR počítána jako podíl daňového zatížení (DPFO, sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem i zaměstnavatelem) na superhrubé mzdě, tedy celkových nákladů práce. 4 Pro rozhodování ekonomických aktérů nebo pro výši příjmů veřejných rozpočtů nehraje roli, zda nazýváme odvedené finanční prostředky daní nebo pojištěním. V mnoha případech si tak můžeme dovolit sjednotit oba pojmy pod širší pojem daňové zatížení.  5 


































































































   5   6   7   8   9