Page 10 - IDEA Studie 13 2018 Dopady zavedeni karencni doby na pracovni neschopnost

Graf 3: Odhadovaný dopad reformy nemocenské podle odvětví, průměrný pokles počtu dnů v nemoci připadající na zaměstnance během čtvrtletí 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8 -9 -10 Zaměstnanci podle kategorií zaměstnání Analýza dopadu reformy na zaměstnance podle typu zaměstnání vychází z klasifikace Goldin (2014), která rozděluje zaměstnání na základě jejich flexibility a možnosti přizpůsobit pracovní dobu. Testuji hypotézu, že zaměstnanci ve flexibilních zaměstnáních mají nižší motivaci využívat oficiálního systému nemocenské k osobním účelům, jelikož například mohou při nemoci pracovat z domova. Ve flexibilních zaměstnáních by tedy dopad reformy na dobu, kterou zaměstnanec stráví na nemocenské, byl menší, protože před zavedením reformy měli menší motivaci systém nemocenské zneužívat. Výsledky naznačují, že je tato hypotéza pravdivá. Mezi zaměstnanci, kteří na změny zavedené reformou reagovali nejpružněji, byli řidiči a manuální dělníci, u nichž je flexibilita pracovní doby jedna z nejnižších. Naproti tomu u nekvalifikovaných povolání v sektoru služeb, kde je prostor pro flexibilitu pracovní doby vyšší, byl dopad reformy výrazně nižší. Analyzoval jsem také dopad reformy u jednotlivých zaměstnání v souvislosti s tím, jaký je v nich podíl strukturované práce – tedy jaká část práce spočívá v rutinních úkonech. Míru 8 Změna nemocnosti v průměrném počtu dnů ZEMĚDĚLSTVÍ HORNICTVÍ ZPRACOVATELSTVÍ DISTRIBUCE STAVEBNICTVÍ OBCHOD HOTELY, RESTAURACE DOPRAVA FINANCE NEMOVITOSTI VEŘEJNÁ SPRÁVA VZDĚLÁVÁNÍ OSTATNÍ SLUŽBY ZDRAVOTNICTVÍ