Page 8 - IDEA Studie 13 2018 Dopady zavedeni karencni doby na pracovni neschopnost

Jednoduché srovnání stavu před a po reformě samozřejmě nebere v potaz další faktory, které mohly propad průměrného počtu dnů v nemoci způsobit, jako je nástup krize. Vliv těchto dalších faktorů kontrolujeme v regresní analýze, kterou využíváme ke kvantifikaci dopadů reformy. V Grafu č. 2  ukazuji vývoj počtu dnů absencí v zaměstnání ve srovnání se situací na Slovensku, kde k reformě nemocenské v pozorovaném období nedošlo a první tři dny nemoci byly i po roce 2008 nadále propláceny. Je zřejmé, že obě země mají podobný trend ve vývoji počtu dnů absencí v období před zavedením české reformy nemocenské. Po jejím zavedení ale počet dní na nemocenské na Slovensku zůstal na původní výši, zatímco v České republice se razantně snížil. Pomocí jednoduché kalkulace metody tzv. rozdílu v rozdílech, bez testování statistické věrohodnosti, docházíme k poklesu doby strávené na nemocenské v ČR o zhruba 25 %. Je třeba říci, že český trh práce byl více zasažen hospodářskou krizí než slovenský. To mohlo přispět k dalšímu rozevírání nůžek. Graf 2: Srovnání vývoje počtu dnů v pracovní neschopnosti (PN) v Česku a na Slovensku (2006 = 1) 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0 Česko Slovensko Kromě celkového dopadu české reformy na absenci zaměstnanců se v analýze věnujeme zejména identifikaci různých dopadů na zaměstnance vjednotlivých profesích a odvětvích. 6 1Q2006 2Q2006 3Q2006 4Q2006 1Q2007 2Q2007 3Q2007 4Q2007 1Q2008 2Q2008 3Q2008 4Q2008 1Q2009 2Q2009 3Q2009 4Q2009 1Q2010 2Q2010 3Q2010 4Q2010 Relativní počet dnů v nemocnosti