Page 9 - IDEA Studie 13 2018 Dopady zavedeni karencni doby na pracovni neschopnost

Reforma nemocenské se vztahovala na všechny zaměstnance v České republice. Není tedy možné pro analýzu dopadu definovat klasickou dotčenou a kontrolní skupinu. Pro analýzu dopadu je využit lineární regresní model, srovnávající v období před a po reformě se změnou, která nastala o rok dříve. Regresní model zahrnuje potenciální vliv individuálních demografických charakteristik, odvětví, typu firmy a zaměstnání, čtvrtletí a časový trend. Výsledky V důsledku reformy nemocenské zavedené zkraje roku 2008, spočívající ve zrušení finanční náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci, poklesl téměř okamžitě počet dní, které průměrný zaměstnanec stráví během jednoho čtvrtletí na nemocenské o 2,2 dny. Tento pokles představuje 15 % průměrné doby na nemocenské před zavedením reformy. V předchozí kapitole odhaduji na základě porovnání situace na Slovensku a v České republice, že reforma znamenala až 25% pokles doby strávené na nemocenské. Předpokládám tedy, že odhad vycházející z regresní analýzy, je spíše spodní hranicí reálného dopadu. Zaměstnanci podle odvětví Z výsledků analýzy plyne, že mezi zaměstnanci jednotlivých odvětví jsou značné rozdíly v tom, jak reagovali na zavedení karenční doby, respektive na změny v nároku na finanční náhradu během nemocenské. Největší poklesla nemocnost zaměstnanců v odvětví zpracovatelském a v hoteliérství a pohostinství. Možné vysvětlení spočívá v tom, že tato odvětví vyžadují fyzickou přítomnost zaměstnanců a pro zaměstnavatele je velmi nákladné umožnit zaměstnancům flexibilitu v pracovní době nebo místě. Často mohou po zaměstnancích striktně požadovat lékařské potvrzení. V takovém prostředí jsou zaměstnanci citlivější na změny ve výši finančních náhrad v případě nemoci. Naopak nejmenší vliv na chování zaměstnanců měla reforma v sektoru služeb, kde jsou možnosti flexibilního pracovního uspořádání potenciálně větší. 7