Page 27 - IDEA Studie 15 2016 Podnikani akademiku

jen omezeně plní roli semeniště rychle rostoucích technologických firem, které by postupně přebíraly otěže ekonomiky od přirozeně upadajících starých odvětví, což je příznačné pro nejbohatší země světa. Příklady akademických start-up firem, které se rozrostly do většího podnikání, je již sice možné nalézt, ale zásadním motorem ekonomického rozvoje zatím nejsou.
Akademikům se nelze divit, že se zdráhají přerušit slibně rozjetou badatelskou kariéru a věnovat se s plnou vervou podnikání. Horizontální mobilita mezi veřejnou a soukromou sférou je totiž v českém akademickém systému nízká. Na vině je silně lineární kariérní postup. Jakmile zakladatel nové firmy byť jen na čas opustí dlouho budované akademické postavení, velmi těžko hledá cestu zpět. Řešením by mohlo být například zavedení funkčních míst pro docenty a profesory, na jejichž obsazení by bylo nutné vypisovat výběrová řízení. Mohlo by to rozhýbat rigidní akademický pracovní trh a usnadnit návrat do vysokých akademických pozic mimo jiné i z podnikání. K zavedení funkčních míst se však většina akademické reprezentace staví negativně.
Další řešení se nabízejí v oblasti řízení lidských zdrojů i v rámci stávajících pravidel. Pokud se akademik rozhodne zúročit badatelské výsledky s komerčním potenciálem založením vlastní firmy, mělo by mu být rutinně umožněno dočasné snížení úvazku anebo úplný odchod, avšak bez ztráty dosažené akademické pozice. Akademické organizace by tomu přinejmenším neměly bránit, ale naopak takové jednání oceňovat jako žádoucí způsob transferu znalostí. Rozhodně je to lepší systém, než zakládat firmy za zády akademických zaměstnavatelů při zachování stejného úvazku. Akademickým organizacím by to umožnilo lépe podchytit komerční aktivity svých akademiků.
Samozřejmostí by se měla stát ohlašovací povinnost podnikatelských aktivit akademiků s významnějším pracovním úvazkem ve veřejné výzkumné organizaci. Zákon takovou povinnost sice neukládá, avšak nic nebrání akademickým organizacím si toto ohlídat smluvně. Nemusí se to vztahovat na drobné živnosti, ale podnikání nad určitý minimální rozsah, například vyžadující placení daně z přidané hodnoty, a zejména podnikání, které oborově souvisí s předmětem bádání ve veřejné sféře, by mělo být sledováno. Přispělo by to k větší transparentnosti podnikání v akademickém prostředí. Bez věrohodné evidence není divu, že máme jen velmi hrubou představu o rozsahu podnikatelské činnosti akademiků a o tom, kolik peněz jejich podnikáním 25