Page 3 - IDEA Studie 16 2017 Dopady vzdelavacich metod
P. 3

                                         Studie 16/2017
Dopady vzdělávacích metod na výsledky a sociálně-emoční schopnosti žáků:
klasika vs. moderna1
listoPad 2017
VáclaV Korbel a Michal Paulus
Shrnutí
• Empirické výzkumy opakovaně odhalují důležitost sociálně-emočních schopností dětí pro úspěch ve škole, v dalším studiu, v budoucí práci i životě. Sociálně-emoční schopnosti zahrnují mimo jiné sebedůvěru, vnitřní motivaci a sebekontrolu. Výzkumy však poskytují pouze kusé zjištění ohledně toho, jak k rozvoji těchto schopností přispívají různé výukové metody ve školách. V této studii zkoumáme, zda a nakolik intenzivnější využívání určité vzdělávací metody rozvíjí sociálně-emoční schopnosti a testovatelné studijní výsledky.
• VmezinárodnímsrovnánípatříČeskárepublikakzemímsvysokoumírouvyužíváníklasických vzdělávacích metod, jako je například frontální výuka a důraz na memorování poznatků, a s nízkou mírou využívání metod modernějších, jakými jsou například interaktivní práce v menších skupinách nebo vysvětlování látky na reálných příkladech.
• Naše zjištění na datech z 8. tříd v České republice ukazují, že moderní výukové metody přispívají k rozvoji sociálně-emočních schopností a zároveň nemají negativní vliv na výsledky žáků v testovaných předmětech. Klasické vzdělávací přístupy sociálně-emoční schopnosti nerozvíjí.
• Výukové metody mají odlišné dopady na chlapce a dívky. Zatímco moderní metody rozvíjí sociálně-emoční schopnosti jak chlapců, tak dívek, klasické metody mají negativní dopad na vnitřní motivaci a sebedůvěru chlapců. Klasické metody tedy posilují rozdíly mezi dívkami a chlapci.
• Zjištění studie tedy hovoří ve prospěch intenzivnějšího využívání moderních metod ve výuce na těch českých školách, kde se používají málo. Z výsledků také vyplývá, že částečná změna kompozice přístupů ze strany učitelů (moderní versus klasické) by mohla mít nezanedbatelný pozitivní dopad na rozvoj sociálně-emočních schopností žáků.
1 Velké poděkování patří Danielu Münichovi z IDEA za jeho připomínky a postřehy k pracovním verzím textu. Dále bychom rádi poděkovali za cennou zpětnou vazbu Aline Bütikofer, Štepánovi Jurajdovi, Barbaře Pertold-Gebické, Katrine Vellesen Løken a účastníkům konferencí v Lisabonu (Workshop on Economics, Statistics and Econometrics of Education), Lovani (Workshop on Educations Economics) a v Praze (9. bienální konference ČSE). Veškeré případné nepřesnosti a chyby včetně vyjádřených názorů však jdou na vrub nás autorů. Studie vznikla v rámci a s podporou Strategie AV 21 Akademie věd České republiky a vychází kromě jiného z výzkumů projektu Grantové agentury ČR (GA ČR P402/12/G130).
   3






















































































   1   2   3   4   5