Page 11 - IDEA Studie 17 2017 Mistni casopisy ve Scopusu

Indikátory
Tabulka 1 představuje čtyři indikátory, kterými posuzujeme strukturu autorů do časopisu přispívajících. V horizontální linii se odlišuje, z jakých dat je indikátor spočítán. Zeměpisné hledisko rozděluje autory pouze podle zemí, ve kterých působí, zatímco institucionální hledisko jde až na úroveň jejich příslušnosti k jednotlivým institucím. Vertikální linie rozlišuje, jak je indikátor spočítán. Buď je vzata v úvahu příslušnost autorů pouze ke stejnému místu, ať danému zemí anebo konkrétní institucí, kde sídlí vydavatel časopisu, anebo identifikujeme rozmanitost autorů ve formě tří nejčastějších míst, odkud autoři pochází.
Za místně orientované potom považujeme časopisy, které hojně publikují články od autorů z jednoho či několika málo míst, a tudíž v těchto indikátorech dosahují vysokého skóre. Jádrem celé studie, na kterém je založena většina závěrů, jsou údaje o autorech ze stejného místa jako vydavatel. Rozmanitost autorů v časopise publikujících slouží spíše jako doplňkový indikátor v případech, kdy tyto hlavní indikátory z různých důvodů selhávají. Časopisy, které mají vysoký podíl článků od autorů ze stejné země jako vydavatel, označujeme jako „národní“. Pro časopisy, které navíc mají vysoký podíl článků ze stejné instituce jako vydavatel, používáme konkrétně označení „akademický samizdat“.6
Relevantní jsou také konkrétní země, odkud přispívající autoři pochází. Jako příklad si představme dva časopisy. V jednom publikují především autoři z USA, Německa anebo Japonska. V druhém dominují autoři z Indie, Turecka či Polska. První časopis se jeví jako významnější, a to tím spíše, pokud je to podpořeno solidní hodnotou citačního indexu. Důvodem je vyšší úroveň vědy vtěchto zemích. Lze předpokládat, že ve vyspělých zemích jsou požadavky na relevanci výzkumu nastaveny výše, a proto se vyplatí více důvěřovat časopisům, ve kterých publikují autoři z takového prostředí. Z důvodu jednoduchosti a transparentnosti výpočtu toto sice ve statistické analýze nezohledňujeme, ale zemí autorů se zabýváme v případě podrobnějšího rozboru vybraných časopisů.
6 Slovo samizdat pochází z ruštiny, kde znamená „samo-vydáváno“. Použitím tohoto termínu nechceme nikterak snižovat hrdinství autorů původních samizdatů spojených s totalitními režimy. Pojmem samizdat se v zájmu stručnosti odkazujeme pouze na obecný význam tohoto slova.
9