Page 16 - IDEA Studie 1 2018 Co skryvaji znamky

4. Diskuse
V anonymně vyhodnocených testech akademických schopností dívky mírně překonávají chlapce v českém jazyce a chlapci překonávají dívky v matematice. Druhý efekt je o něco větší, než je v zahraničí běžné. Pokud však jde o známky na vysvědčení, dívky v průměru dosahují lepších známek jak v českém jazyce, tak v matematice. Žáci s lepšími známkami, v souladu s očekáváním, dosahují lepších výsledků v testech. Avšak v matematice chlapci dosahují lepších testových skóre, než jaké odpovídají jejich známkám. Jinak řečeno, chlapci mají z matematiky v průměru známky horší než dívky se stejnými výsledky v testech. Zhruba potom platí, že chlapec se známkou 3 dosahuje podobných výsledků vmatematickém testu jako dívka se známkou o 0,6 klasifikačního stupně lepší (hypotetická známka 2,4). V českém jazyce genderový rozdíl mezi známkováním chlapců a dívek se stejnými výsledky zjištěn nebyl.
Naše zjištění jsou založena na několika předpokladech. Předpokládáme, že se učební strategie žáků během cca 3⁄4 roku mezi pololetním vysvědčením a testováním v průměru neměnily. Druhým předpokladem je, že obě hodnocení reflektují obdobný vzdělávací obsah. Protože výuka v devátém ročníku bývá hodně zaměřena na přípravu k přijímacím zkouškám, tento předpoklad se jeví jako přijatelný. Rovněž srovnání sobdobnými odbornými studiemi ze zahraničí uvedenými níže posiluje věrohodnost našich zjištění.
U rozdílů ve známkování mezi chlapci a dívkami nelze posoudit, zda jde o důsledek favorizování dívek nebo o znevýhodňování chlapců. I v odborné literatuře se lze setkat s explicitním označením „protimužské zaujetí při známkování“16. Z pohledu žáků obě dvě interpretace pravděpodobně také splývají, pokud učitel favorizuje dívky, chlapci to mohou vnímat jako své znevýhodňování.
Možné příčiny
V odborné literatuře bylo identifikováno několik různých mechanismů, kterou mohou způsobovat genderové rozdíly ve známkování. Za nejvíce věrohodné příčiny lze považovat sociálně-emoční dovednosti žáků, konkurenčnost prostředí při anonymním hodnocení a interakci mezi žáky a učiteli.
16 „Anti-male bias in grading“, Lavy (2008).
14