Page 5 - IDEA Studie 1 2018 Co skryvaji znamky

1. Úvod
Genderové rozdíly jsou předmětem stále intenzivnějšího zájmu jak odborné, tak laické veřejnosti. Výzkumy voblasti ekonomie vzdělávání se zabývají především dvěma genderovými rozdíly a oba souvisí s hodnocením vzdělávacích výsledků žáků. První se týká rozdílů v akademických výsledcích chlapců a dívek, které jsou obvykle měřeny jako rozdíly ve standardizovaných testech a někdy ve formě známek. V odborné literatuře i ve společenských diskusích se toto téma objevuje častěji a zjištění z celého světa se poměrně shodují na těchto skutečnostech3:
- Dívky dosahují lepších výsledků než chlapci v jazykových dovednostech.
- Chlapci překonávají dívky v matematice, ačkoli tento rozdíl je méně výrazný.
- Výsledky dívek vrelaci kchlapcům se ve většině zemí zlepšují (tedy rozdíl v matematice se snižuje, v jazykových dovednostech naopak zvyšuje).
Panuje také velká shoda, že příčinu těchto genderových rozdílů je třeba hledat v odlišných genderových vlivech výchovného prostředí a společenském okolí spíše než ve vrozeně rozdílných biologických dispozicích. V českém prostředí analyzovala rozdíly ve známkách mezi chlapci a dívkami Straková (2006). Zjistila, že dívky mají v průměru lepší známky než chlapci ve všech sledovaných předmětech a téměř ve všech typech škol.
Druhý fenomén genderových rozdílů se týká skutečnosti, že dívky vpředmětech v průměru dostávají lepší známky, ale v matematických testech za výsledky chlapců mírně zaostávají. Pokud by byl proces udílení známek objektivní, bral v úvahu pouze žáky dosažené akademické výsledky a týkal se stejného vzdělávacího obsahu, pak by k takovým rozdílům docházet nemělo. Tento druhý typ genderových rozdílů představuje situaci, kdy dívka a chlapec se stejnými akademickými schopnostmi obdrží při hodnocení učitelem různé známky. Jak ukazuje náš výzkum, dívky mají v průměru lepší známky, než odpovídá jejich znalostem ve srovnání s chlapci, měřeno standardizovaným testem.
Známky na vysvědčení a do určité míry také průběžné známkování během školního roku hrají v Česku významnou roli. Představují silnou zpětnou vazbu o vzdělávacích výsledcích žáka pro něj samotného a pro jeho rodiče. Nad rámec prostého známkování jde málo rozšířené slovní hodnocení, které informuje o efektivitě vzdělávacího úsilí žáka, přístupu
3 Machin a Pekkarinen (2008), Cornwell a kol. (2013), Guiso a kol. (2008), Angelo (2014), Machin a McNally (2005), Buchmann a kol. (2008), OECD (2015).
3