Page 6 - IDEA Studie 1 2018 Co skryvaji znamky

k učení, usměrňuje jeho další rozvoj a pomáhá formovat jeho vzdělávací aspirace. Federičová (2016) ukazuje, že školní známky představují jeden z faktorů při rozhodování žáků o přihlášení se na výběrové střední školy, a to nad rámec objektivních akademických schopností žáka. Pokud známky podávají zkreslenou informaci o tom, co od nich uživatelé očekávají, může to mít negativní důsledky. Například to může nevhodně změnit pravděpodobnost přihlášení se nebo přijetí na výběrovou školu, vést k volbě méně vhodného studijního oboru, snížit sebevědomí a aspirace žáka.
2. Výzkumná data
Naše analýza je založená na anonymizovaných datech z přijímaček na střední školy v České republice na jaře roku 2014. Anonymita mimo jiné zajišťuje, že do procesu hodnocení nevstupuje informace o pohlaví žáka. Uchazeči měli na výběr tři typy škol: gymnázia zakončená maturitní zkouškou nabízející přípravu pro navazující studium na vysoké škole (studuje zde cca 23 % žáků), odborné střední školy s maturitní zkouškou poskytující odborné vzdělání a zároveň umožňují pokračování ve studiu na vysoké škole (cca 47 % žáků) a střední školy a učiliště bez maturitní zkoušky (cca 30 % žáků).
Gymnázia a mnohé střední odborné školy s maturitou se setkávají s poptávkou převyšující jejich kapacitu. V takových situacích o přijetí rozhoduje přijímací řízení, které je zpravidla založené na ověření akademických výsledků a schopností žáka. Každá škola si v roce 2014 přijímací řízení organizovala samostatně a jednotně byly stanoveny pouze dny příjímacích zkoušek. Každý žák se tak mohl přihlásit na maximálně dvě střední školy a přijímací zkoušku na ně skládat ve dvou různých dnech. Mnohé střední školy pro přijímací řízení použily standardizované testy společnosti Scio. Krajské samosprávy pěti krajů dokonce rozhodly o povinném použití těchto testů při přijímání žáků na všech středních školách.4 V jednom kraji nebyla zaznamenávána informace o školách, ze kterých se žáci ucházeli, úplná data jsou k dispozici pro zbylé kraje. V těchto čtyřech krajích se 83,7 % uchazečů zúčastnilo testování první den a 67,8 % den druhý. Přibližně polovina tedy skládala testy v oba dny. Použité testy se v obou dnech lišily, avšak jejich standardizace zajišťuje srovnatelnou obtížnost a stejný tematický obsah. Naše analýza je založena na datech z prvního dne, data druhého dne jsou použita pouze pro ověření robustnosti zjištění.
4 Pět krajů s povinným použitím testů od společnosti Scio tvoří kraje Karlovarský, Liberecký, Pardubický, Ústecký a Zlínský. Výzkumný soubor nezahrnuje kraj Liberecký, kde nebyly sbírány informace o škole, ze které se uchazeč hlásil.
4