Page 12 - IDEA Studie 1 2019 Dopady znamek na vysvedceni

Žákovské dovednosti Kromě detailních dat o přechodu žáků na víceletá gymnázia jsou pro analýzu použity dva údaje týkající se dovedností žáka: výsledky z testů z matematické a čtenářské gramotnosti6 ve 4. ročníku v rámci šetření TIMSS a PIRLS a známky z vysvědčení na pololetí v 5. ročníku. Z Tabulky 1 je dále zřejmé, že chlapci dosahují v průměru významně lepších test skóre než dívky v matematice (o 0,17 standardní odchylky) a naopak významně horší než dívky ve čtení (o 0,10 standardní odchylky).7 Kdyby učitelé žáky známkovali v průměru pouze na základě kognitivních dovedností ověřovaných testy, měli bychom pozorovat v průměru lepší známky u chlapců v matematice a horší známky v češtině. Ve skutečnosti však dívky vykazují lepší průměrné známky v obou předmětech. Průměrné rozdíly mezi chlapci a dívkami v testech se tedy neshodují s průměrnými rozdíly ve známkách. Podobně Protivínský a Münich (2018) na datech z přijímacích zkoušek na střední školy ukázali, že dívky se stejným skóre v matematickém testu resp. testu z češtiny mají v obou případech lepší známku v průměru zhruba o 0,3 standardní odchylky.8 Distribuce skóre v testech z matematické a čtenářské gramotnosti dívek a chlapců ukazuje Obrázek 4. Distribuce jsou rozděleny do panelů podle toho, jakou měli žáci známku z matematiky a češtiny v pololetí 5. ročníku. Na první pohled je vidět veliká rozmanitost (rozptyl resp. variabilita) skóre v každém panelu pro každou hodnotu známky, ať už z matematiky nebo z češtiny.9 Mezi jedničkáři v matematice najdeme i takové žáky, kteří v testech končili hluboko pod celkovým průměrem. A naopak mezi trojkaři najdeme i žáky s nadprůměrným skóre vtestech. Za pozornost stojí větší podíl chlapců vhorních okrajových skupinách (tj. na pravém konci distribuce). Co se týče průměrných rozdílů mezi chlapci a dívkami, potvrzuje se zjištění Protivínského a Münicha (2018), že průměrné testové výsledky chlapců a dívek se stejnými známkami se liší. Konkrétně řečeno, chlapci vykazují lepší průměrné výsledky v matematice než dívky se stejnou známkou. Na prvním panelu Obrázku 4 je v případě jedničkářů vidět, že celá 6 Skóre v testech z matematiky a češtiny jsou normalizované, s průměrem nula a standardní odchylkou jedna. 7 Zdá se, že rozdíly v oblíbenosti předmětů kopírují rozdíly ve skóre v testech. Chlapci mají o 11 p. b. matematiku raději a zároveň o 11 p. b. méně rádi češtinu, než dívky. 8 V jejich analýze dále ukázali, že pod tuto nerovnost se nepodepisuje ani stres a ani oblíbenost daného předmětu. 9 Tato variabilita může být dána (i) rozdílnou přísností známkování škol resp. učitelů; (ii) tím, že test měří něco jiného než známky; (iii) schopností žáka psát testy a s tím spojenou nervozitou u testu apod. Hlubší analýza této variability jde nad rámec této studie. 10