Page 24 - IDEA Studie 1 2019 Dopady znamek na vysvedceni
P. 24

Příloha: Model zkresleného signálu známek Pravděpodobnost přijetí Osmiletá gymnázia většinou přijímají žáky na základě dvou kritérií: skóre z přijímací zkoušky (T) a průměr známek ze základní školy z pololetí v páté třídě (GPA). Žák je následně přijat, když body z obou kritérií jsou větší než školou stanovená hranice přijetí (h). Pravděpodobnost přijetí žáka tedy můžeme obecně napsat jako 𝑃 \\\{𝑝ř𝑖𝑗𝑒𝑡í\\\} = 𝑃 \\\{𝑎 ∗ 𝑇 + (1 − 𝑎) ∗ 𝐺𝑃𝐴 > h\\\}, kde a je z intervalu 〈0, 1〉 Rozhodnutí přihlásit se Jelikož rodiče a žáci tyto požadavky osmiletých gymnázií znají (znají tedy parametr a), mohou na jejich základě šance na přijetí předem odhadovat. Dle očekávaných šancí na přijetí (𝑃\\\{. \\\}𝑒) a další osobních aspirací (X) se následně rozhodují o podání přihlášky. Pravděpodobnost přihlášení se pak dá vyjádřit jako: 𝑃 \\\{𝑝ř𝑖h𝑙áš𝑒𝑛í\\\} = 𝑔 (𝑃\\\{𝑝ř𝑖𝑗𝑒𝑡í\\\}𝑒 , 𝑋) Jedinou neznámou pro toto takto definované rozhodnutí přihlásit se je počet bodů získaných na přijímací zkoušce. Tento parametr je proto nutno odhadnout na základě nějakého vnějšího signálu. Pokud však žáci nebo rodiče použijí signál, který nepřímo znevýhodňuje některé skupiny (např. dle pohlaví, rasy, národnostní menšiny, věku atd.) vzhledem na skutečné možnost přijetí, podhodnotí tak své šance a přihlásí se tudíž s menší pravděpodobností. V tomto článku se zaměřujeme na nerovnoměrné hodnocení chlapců a dívek pomocí známek vzhledem na kognitivní schopnosti žáka. Dalo by se však postupovat podobně také u jiných nerovností. Známky jako zkreslený signál Pro zjednodušení tedy předpokládejme, že žáci odhadují výsledky u příjímací zkoušky pouze na základě svých známek na základní škole. Předpokládejme dále, že GPA je ovlivněno kognitivními i nekognitivními schopnostmi žáka a že výsledky přijímací zkoušky měří jenom kognitivní dovednosti11. Jestli se pak nekognitivní schopnosti liší pro jednotlivé skupiny žáků (v našem případě pro dívky a chlapce), rozhodnutí přihlásit se založeno striktně jenom na známkách může zkreslovat skutečné šance na přijetí. 11 Viz Federičová (2015) pro detailní charakteristiky a předpoklady těchto distribucí. 22  


































































































   22   23   24   25   26