Page 12 - IDEA Studie 20 2016 Preference klimatickych politik

2 Výsledky dotazníkového šetření
V následujících dvou kapitolách představíme výsledky původního výzkumu zaměřeného na přijatelnost návrhů politik EU s cílem snížení emisí veřejností, který probíhal ve třech evropských zemích (viz předchozí kapitola popisující tento výzkum). Za prvé jsme se zaměřili na představy, které lidé mají o změně klimatu, tedy co o těchto změnách ví, jaká jsou jejich očekávání a jakých dopadů změny klimatu se obávají. Za druhé jsme s pomocí výběrových experimentů popsaných vpředchozí kapitole odhadli ochotu lidí platit za různé politiky na ochranu klimatu a jejich vlastnosti.
2.1 Znalosti o změně klimatu a její vnímání
Nejprve se zabýváme otázkami, jak veřejnost vnímá změnu klimatu a jaké jsou nejčastější představy o jejích dopadech. Zájem o environmentální problémy a obavy z dopadů změny klimatu totiž souvisí s tím, jak lidé hodnotí politiky ochrany klimatu (např. Loukopoulos, Jakobsson, Gärling, Schneider, & Fujii, 2005; Poortinga, Spence, Demski, & Pidgeon, 2012; Poortinga, Steg, & Vlek, 2002). Pokud se lidé změny klimatu a jejích důsledků obávají nebo se jimi cítí ohroženi, častěji přirozeně dospějí k názoru, že by se s příčinou tohoto ohrožení mělo něco udělat.
Představy lidí o změně klimatu se také mohou vztahovat k jejich vnímání účinnosti různých nástrojů. Tím mohou ovlivňovat jejich přijatelnost a ochotu občanů za takové nástroje platit (Eriksson, Garvill, & Nordlund, 2008). Vědomosti a informace jsou základním kamenem uvědomění si důsledků, zatímco uvědomění si důsledků hraje klíčovou roli při vytváření a formování environmentálně signifikantního chování (Cools et al., 2011; Dietz, Dan, & Shwom, 2007; Eriksson, Garvill, & Nordlund, 2006; Steg, Dreijerink, & Abrahamse, 2005).
Podle některých studií faktické znalosti o problematice souvisí s ochotou přijmout klimatickou politiku (Dietz, Dan, & Shwom, 2007; O’Connor, Bard, & Fisher, 1999). Měřit faktické znalosti je nicméně poměrně složité. Testované vědomosti jsou pouze specifickými útržky z celkového komplexního problému a respondentovy vědomosti se mohou týkat jiných částí tohoto problému. V našem výzkumu jsme zjišťovali faktické znalosti tak, že jsme požádali respondenty, aby ohodnotili, do jaké míry souhlasí či nesouhlasí se šesti výroky o známých příčinách a důsledcích klimatických změn, ze kterých byly dvě správné a čtyři nesprávné (viz Obrázek 4 a Obrázek 5).
Správně odpovědělo na všechny tyto otázky pouze 0,5 % polských respondentů, 1,7 % českých respondentů a 2,6 % respondentů z Velké Británie (Obrázek 4). Za dobře informovanou lze považovat zhruba třetinu obyvatel všech zkoumaných zemí (odpověděli chybně maximálně dvakrát). Téměř pětina respondentů z Velké Británie (23 %) a Polska (19 %) odpověděla správně jen na jednu otázku nebo neodpověděla správně na žádnou.
10