Page 10 - IDEA Studie 20 2016 Preference klimatickych politik

zemí (HDP), tedy čím bohatší stát, tím platí více, nebo pro rozdělení nákladů mezi občany dané země podle příjmu domácností, kdy každý platí stejný podíl z příjmu.
Obrázek 2: Cíle snižování emisí skleníkových plynů pro roky 2020, 2030 a 2050
6000 5000 4000 3000 2000 1000
0
-40%
-80%
emise roku 1990
současnost
Varianty rozdělení nákladů politik byly založeny na obecnějších principech distribuce nákladů. Na úrovni EU, kde se jedná o rozdělení nákladů mezi členské země, byly rozlišeny celkem tři principy: rozdělení na základě bohatství měřeného HDP („čím bohatší stát, tím platí více“), na základě velikosti populace („čím více obyvatel, tím platí více“) a na základě celkových emisí („čím více emisí, tím platí více“). Na úrovni jednotlivých zemí, kde se jedná o rozdělení nákladů mezi občany zemí, byly rozlišeny varianty rovnoměrného rozdělení na stejné částky či stejné podíly z příjmu a nerovnoměrného rozdělení dle příjmů (bohatší obyvatelé platí větší podíl z příjmu) či dle emisí.
Posledním atributem byly zvýšené měsíční náklady pro respondentovu domácnost. Tento atribut nám umožnil odhadnout ochotu platit za politiky a jejich jednotlivé charakteristiky. Respondentům bylo vysvětleno, že zavádění poplatků za technologie znečišťující ovzduší a podporu vývoje nových (méně znečišťujících) technologií by musely financovat zejména podniky. Ty by své zvýšené náklady promítly do cen výrobků. V důsledku toho by všechny domácnosti měly méně prostředků na nakupování zboží. Náklady domácností se pohybovaly mezi 20 a 150 EUR za měsíc. Nominální hodnoty byly přepočítány do národních měn pomocí standardu kupní síly.
8
mil.tun emisískleníkovýchplynů