Page 19 - IDEA Studie 21 2016 Snizeni emisi sklenikovych plynu

2050. Za tímto poklesem je nižší spotřeba topných olejů a nižší spotřeba fosilních paliv v dopravě vlivem vyšší účinnosti automobilů a přechodem na alternativní paliva.
Graf 4 Spotřeba primární energie [PJ]
2000
1800
1600
1400
1200
1000
800
600
400
200
0
Geotermal Vítr Slunce Voda
Bio
Kapalná paliva Zemní plyn Hnědé uhlí Černé uhlí Jaderné palivo
SEK N35 N45
N-opt
Pozn: BIO zahrnuje biomasu a bioplyn.
Spotřeba černého uhlí s mírnými výkyvy roste ze 177 PJ v roce 2020 až na 201 PJ v roce 2040, a poté mírně klesá na 190 PJ v roce 2050. Zároveň dochází nárůstu podílu černého uhlí využívaného k výrobě elektřiny a tepla na úkor jeho jiného využití. Výrazněji roste spotřeba biomasy a bioplynu, která je v roce 2020 již výrazně vyšší než v současnosti a dále stoupá z 214 PJ v roce 2020 na 257 PJ v roce 2050. Příspěvek fotovoltaiky roste z 12 PJ v roce 2020 na 35 PJ v roce 2050. Využití větrné energie roste jen o něco pomaleji z 3 na 8 PJ a dosahuje tak svého maximálního předpokládaného dostupného potenciálu. Využití potenciálu geotermální energie kolísá mezi 1 a 3 PJ. Využití vody zůstává konstantní na 9 PJ.
V nízkouhlíkových scénářích N35 a N45 je spotřeba primární energie, co do výše i struktury, prakticky shodná. Oproti scénáři SEK je zde v posledních deseti letech nižší spotřeba jaderného paliva díky nižšímu využití jaderných elektráren zdůvodu částečného regulačního využití kvůli výraznému nárůstu volatilních obnovitelných zdrojů. Spotřeba černého uhlí klesá o více než 50 % na 83 PJ v roce 2050, kdy klesá
jeho využití i výrobě elektřiny a tepla i v průmyslu. Spotřeba hnědého uhlí klesá od roku 17
2020
2025
2030
2035
2040
2045
2050
2020
2025
2030
2035
2040
2045
2050
2020
2025
2030
2035
2040
2045
2050
2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
PJ