Page 20 - IDEA Studie 21 2016 Snizeni emisi sklenikovych plynu
P. 20
2040 výrazněji než ve scénáři SEK až na 82 PJ v roce 2050. Podíl zemního plynu nacelkové spotřebě primárních paliv zůstává přibližně na 10 %, což vabsolutních číslech znamená 26% pokles na 125 PJ v roce 2050. Zejména s rozvojem elektromobility po roce 2040 prudce klesá spotřeba fosilních kapalných paliv až na 172 PJ v roce 2050, což odpovídá pouze 46 % roku 2020 a 45 % roku 2014. Naopak výrazně roste produkce a spotřeba biomasy, bioplynu a biopaliv až na 385 PJ v roce 2050, což představuje téměř trojnásobek úrovně roku 2014. Tím tato skupina paliv získává druhý největší podíl na celkové primární spotřebě paliv ve výši 29 % procent. Využití sluneční energie je v roce 2050 oproti scénáři SEK vyšší o 21 PJ. Využití větrné i geotermální energie je stejné jako ve scénáři SEK.
Ve scénáři N-opt na základě optimalizace nedojde ke stavbě nových jaderných zdrojů. Po odstavení elektrárny Dukovany tedy spotřeba jaderného paliva klesne na úroveň 177 PJ. Spotřeba hnědého uhlí je stejná, ale spotřeba černého uhlí klesá ještě výrazněji než ve scénářích N35 a N45 na 75 PJ v roce 2050. Větší podíl získává naopak zemní plyn, který přechodně roste po odstavení Dukovan v roce 2035 na 197 PJ, a poté mírně klesá na 159 PJ v roce 2050. Pokles spotřeby fosilních kapalných paliv je rovněž ještě výraznější a v roce 2050 vede ke spotřebě 157 PJ, což představuje jen 42 % úrovně roku 2020. Vyšších hodnot naopak dosahují biomasa a bioplyn – v roce 2050 dohromady 408 PJ a využití sluneční energie dosahuje v roce 2050 113 PJ.
Jak ukazuje Graf 5, výroba elektřiny ve všech scénářích do roku 2030 klesá, jak klesá export elektřiny rychleji, než roste tuzemská spotřeba. Poté výroba elektřiny roste s růstem spotřeby a ve scénáři SEK také s exportem elektřiny, v Nízkouhlíkových scénářích pak zejména s rozvojem elektromobility. V scénáři N-opt je růst výroby elektřiny nižší, jelikož dochází kmasivnějšímu přesunu výroby elektřiny blíže ke spotřebiteli, a tím jsou menší ztráty v přenosové síti. Výrazný je především nárůst průmyslových samovýrobců.
Ve scénáři SEK roste výroba elektřiny z jádra dle předpokladů až na 49 % celkové výroby vroce 2050, snižuje se podíl hnědého uhlí, ale ne tak výrazně jako v Nízkouhlíkových scénářích. Naopak výrazně roste výroba elektřiny z černého uhlí až na více než 17 TWh od roku 2045 oproti 4,5 TWh v roce 2020. Výroba elektřiny z uhlí tak od roku 2020 poklesne o 39 % na 25,6 TWh, což představuje pokles podílu na celkové výrobě elektřiny ze 48 % roku 2020 na 27 % v roce 2050. Výroba z vody a zemního plynu zůstává stejná. Roste však výroba elektřiny z jiných obnovitelných
18
