Page 21 - IDEA Studie 21 2016 Snizeni emisi sklenikovych plynu

zdrojů. Nejvýrazněji roste výroba elektřiny z větru, která se téměř ztrojnásobí na 2,3 TWh v roce 2050. Následuje fotovoltaika, která se od roku 2020 do roku 2050 více než zdvojnásobí na 5,8 TWh, a biomasa s bioplynem a geotermální energií, jež dohromady dosáhnou více než 9 TWh vroce 2050, zčehož 1,6 TWh – odpovídající předpokládanému potenciálu – připadá na geotermální energii.
Graf 5 Výroba elektřiny dle energetických zdrojů (bez akumulace) [TWh]
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Ostatní Vodík BIO+GEO Větrné el. Fotovoltaika Vodní Zemní plyn Hnědé uhlí Černé uhlí Jádro
SEK N35 N45
N-opt
Pozn: BIO+GEO zahrnuje výroby elektřiny z biomasy, bioplynu a geotermální energie.
V nízkouhlíkových scénářích N35 a N45 je část výkonu jaderných elektráren využita kregulaci kvůli vysokému podílu intermitentních obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny z jádra je proto od roku 2040 nižší než ve scénáři SEK a dosahu 44,5% podílu na výrobě elektřiny v roce 2050. Výroba elektřiny z hnědého i černého uhlí po roce 2035 rychle klesá a vroce 2050 má uhlí podíl na výrobě elektřiny jen 7,7 %. Několikanásobně naopak roste výroba elektřiny ze zemního plynu až na 14,8 TWh v roce 2050, což představuje 16 % podíl na celkové výrobě elektřiny. V posledních pěti letech sledovaného období také oproti scénáři SEK výrazně roste výroba elektřiny ze slunce až na 12 TWh a 13% podíl na výrobě elektřiny v roce 2050. Od roku 2040 je oproti scénáři SEK vyšší i výroba elektřiny z biomasy a bioplynu, v roce 2050 celkem o 2 TWh.
19
2020
2025
2030
2035
2040
2045
2050
2020
2025
2030
2035
2040
2045
2050
2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
TWh