Page 7 - IDEA Studie 2 2016 Vliv vrstevniku na koureni mladeze

vykouřených cigaret ve skupině vrstevníků a soubor proměnných, definujících vlastnosti jednotlivce a vlastnosti skupiny vrstevníků (vzdělání rodičů, celistvost rodiny, výskyt kouření u starších sourozenců a další).
Odhad vlivu vrstevníků, vycházející z této rovnice, může být zkreslený ze tří důvodů: z důvodu existence problému zrcadlení, kvůli zkreslení, způsobeném samovýběrem a v důsledku možné existence opomenutých proměnných, souvisejících se specifickým postojem každé školy ke kouření.
Metodika v této studii se s uvedenými problémy vyrovnává změnou pravé strany rovnice regresní funkce, tedy úpravou některých vysvětlujících proměnných a přidáním nových.
Problém zrcadlení
Problém zrcadlení je řešen nahrazením proměnné, vyjadřující kouření vrstevníků. Místo kouření vrstevníků vsoučasnosti, tedy již na střední škole, používá studie informaci o kouření vrstevníků v době, kdy byli ještě na základní škole. Podobný přístup použili ve svých výzkumných studiích například Carrell a kol. (2013), Eisenberg a kol. (2013), Kremer a Levy (2008), nebo Clark a Loheac (2007). Použití retrospektivních dat jednoznačně určuje, kdo koho mohl svým chováním ovlivnit. Klíčový je zde předpoklad, že se většina spolužáků před nástupem na střední školu neznala a nemohlo tedy mezi nimi docházet k vzájemnému ovlivňování.
Tento předpoklad je v kontextu českého vzdělávacího systému reálný. Děti v České republice navštěvují základní školu podle místa svého bydliště, výběr střední školy je pak dán jejich preferencemi a výsledky přijímacího procesu. Vzhledem k tomu, že složení tříd na základní škole je z hlediska schopností žáků většinou velmi různorodé, žáci ze stejné třídy pokračují ve studiu na různých středních školách. Navíc i v případě, že se rozhodnou studovat na stejné střední škole a projdou přijímacím procesem, mohou být rozděleni do různých tříd. Pravděpodobnost, že se dva spolužáci ze základní školy potkají i na střední škole je tedy velmi malá.
Efekt sortování
Zkreslení dané efektem sortování vzniká v případě, kdy zkoumaná skupina nebyla vytvořena náhodně, ale v jejím vzniku hrála roli nepozorovaná proměnná, která zároveň ovlivňuje míru kouření vrstevníků i rozhodnutí jednotlivce o tom, zda kouřit. Problém
5