Page 20 - IDEA Studie 3 2016 Verejna podpora mist ve skolkach

Agregátní dopad na nezaměstnanost žen a jejich mzdy
Zvýšená nabídka práce díky vyšší dostupnosti školek může mít podle neoklasického ekonomického modelu nabídky a poptávky práce negativní dopad na celkovou úroveň mezd a vést ke zvýšení nezaměstnanosti, avšak v uzavřené i otevřené ekonomice jsou tyto dopady i v souladu s neoklasickým modelem dočasné a zvýšená agregovaná poptávky by měla, za jinak stejných podmínek, vést v rovnováze ke stejné úrovni nezaměstnanosti. Věrohodné empirické odhady možných dopadů ovšem nejsou k dispozici. Existuje však řada důvodů k přesvědčení, že tyto sekundární dopady budou malé a v celkovém součtu zanedbatelné. Nová místa pro děti ve školkách totiž vytvoří idodatečné pracovní příležitosti vsamotných školkách, a navíc vprofesích, kde se výrazně více uplatňují ženy. Dodatečně vzniklá místa ve školkách zvýší nejen nabídku práce (zaměstnané matky), ale i poptávku po práci učitelek, vychovatelek a provozního personálu jako jsou kuchařky a hospodářská správa. Dochází vpodstatě kzvýšení dopadu úspor z rozsahu (na jednu pečující osobu připadá více dětí než v případě domácí péče) a rovněž k efektivitě způsobené specializací (pečující matky nevykonávají práci, ve které mají komparativní výhodu), a to i po teoretickém započítání transakčních nákladů (dovoz dítěte do předškolního zařízení).
Další důležitá skutečnost omezující negativní dopady je, že mateřství není územně koncentrováno, ale je rozptýleno po území celé republiky. Mateřství se navíc nekoncentruje mezi určitými vzdělanostními a profesními skupinami. Nehrozí tedy koncentrace negativního dopadu, ale dopad je teritoriálně rozptýlen rovnoměrně. Dalším efektem, který působí proti negativnímu dopadu vyšší nabídky práce matek s dětmi, jsou zvýšené příjmy rodinných rozpočtů, které se promítnou do vyšší poptávky po zboží a službách, a tedy do celkové poptávky po práci, a tedy i do zaměstnanosti.
Dlouhodobý dopad na zaměstnanost a mzdy
Vyšší dostupnost míst ve školkách zkrátí průměrnou dobu, po kterou matky nepracují. Tato doba se negativně promítá do úrovně výdělků těchto žen v jejich budoucí pracovní kariéře. Mezi hlavní důvody patří zastarávání lidského kapitálu, ztráta sociálních kontaktů a snížení pravděpodobnosti kariérního postupu. Empirické studie22 včetně těch z ČR odhadují, že každý rok navíc, který matka nepracuje, sníží úroveň jejích
22 Pytlíková (2015).
18