Page 21 - IDEA Studie 3 2016 Verejna podpora mist ve skolkach

budoucích výdělků cca o 1 %. Takže pokud jedno dodatečné místo ve školce zkrátí průměrnou dobu matky mimo trh práce o jeden rok, její budoucí každoroční výdělky to zvýší o jedno procento. Budeme-li pro jednoduchost předpokládat současnou průměrnou hrubou měsíční mzdu žen 23 421 Kč a to, že žena bude po návratu do práce zaměstnaná dalších třicet let, její měsíční výdělek bude díky tomu vyšší o 234 Kč a roční vyšší o 2 811 Kč. Současná finanční hodnota této částky za dobu 30 let, za předpokladu 2% míry diskontování a 2% růstu výše reálných mezd, představuje zvýšení celoživotní hrubého výdělku ženy o cca 84 300 Kč. To odpovídá dodatečnému celoživotnímu daňovému a sociálnímu odvodu do veřejných rozpočtů ve výši cca 52 800 Kč. Když navíc zohledníme 49% pravděpodobnost zaměstnanosti, jde o cca 26 200 Kč (současná finanční hodnota), kterou veřejné rozpočty získají ročně navíc díky jednomu dodatečně místu ve školce. Tuto částku veřejné rozpočty samozřejmě nezískají najednou v roce, kdy vzniklo dodatečné místo ve školce, ale částka se kumuluje v průběhu zbytku pracovní kariéry matky. V této souvislosti stojí za pozornost dlouhodobé soukromé i veřejné přínosy v těch případech, kdy matka sice díky umístění dítěte do školky do práce nenastoupí, ale umožní jí to další studium. Je také vhodné zmínit empiricky neověřený, ale velmi pravděpodobně pozitivní dopad zkráceného období bez práce na budoucí zaměstnanost matek.
Dopad na přerozdělování mezi státním rozpočtem a rozpočty obcí
Část provozních nákladů školek hradí přímo státní rozpočet23 a část rozpočty obcí. Obecní rozpočty však získávají většinu prostředků také ze státního rozpočtu v rámci systému rozpočtového určení daní. Protože jsou obecní i státní rozpočty součástí veřejných rozpočtů, přerozdělování mezi státním rozpočtem a rozpočty obcí na výsledcích naší analýzy nic nemění.
Je třeba vzít v úvahu ušlé příjmy státního rozpočtu způsobené možností rodičů odečíst výdaje na školkovné od daně z příjmů fyzických osob.24 Tuto možnost zákon umožnil
23 Jedná se zejména o výdaje na platy a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů učitelů a ostatních pracovníků, dále výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí zdravotně postižených, na učební pomůcky, na další vzdělávání pedagogických pracovníků a rovněž na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání. Tyto prostředky jsou přidělovány prostřednictvím rozpočtů krajů, a to na základě počtu žáků a stanovených jednotkových výdajů - normativů.
24 Tuto formu veřejné podpory nepovažujeme za vhodnou, protože je plošná a pomáhá pouze rodičům s dostatečně vysokými zdanitelnými příjmy a rodičům, kteří mají k dispozici školku. Podpora nepomáhá domácnostem s nízkými příjmy a domácnostem, na které se nedostalo místo ve školce.
19