Page 20 - IDEA Studie 3 2020 Platy ucitelu

PLATY UČITELŮ V ROCE 2019: BLÝSKÁ SE NA LEPŠÍ ČASY? IDEA 2020
b. Zohlednění pohlaví také přispívá k lepší pozici učitelských platů v Grafu 7a, protože platy učitelek jsou zde srovnávány jen s platy žen - neučitelek a již ne s platy mužů - neučitelů.
c. Zohlednění věku naopak ukazatel v Grafu 7a zhoršuje v neprospěch učitelů. Jde o to, že věkový průměr učitelů je vyšší než u ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, takže platy starších učitelů jsou (v Grafu 7a na rozdíl od Grafu 6) srovnávány s relativně vysokými platy ostatních, také starších vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců (viz také diskuse ke Grafům 3 a 4).19
Snížení mezikrajských rozdílů vdůsledku změn financování: Srovnání relativních učitelských platů na úrovni krajů v letech 2018 a 2019 nám také umožňuje ověřit, do jaké míry se ministerstvu školství dařilo začít prosazovat reformní záměr20 zvýšit srovnatelnost učitelských platů napříč kraji. Mezikrajské rozdíly se totiž v minulosti spíše zvyšovaly, protože kraje peníze z MŠMT určené pro školy přepočítávaly podle svých vlastních vzorečků, různě podporující různé typy škol. Reforma financování měla a má zajistit, aby učitelé napříč kraji byli odměňováni podobněji než v minulosti. Pokud byly první kroky reformy, která se plně spustila až v roce 2020 efektivní, měli bychom mezi roky 2018 a 2019 vidět meziroční snížení mezikrajských rozdílů v relativních platech učitelů 2. st. ZŠ.
Tento trend je v Grafu 7b, který je založen na stejných údajích jako Graf 7a. Graf ukazuje odchylky relativních učitelských platů od celostátního průměru v letech 2018 (na ose X) a 2019 (na ose Y). Vidíme, že relativní učitelské platy se v několika krajích celostátnímu průměru skutečně přiblížily. K nejvýraznějšímu zmenšení mezery v procentních bodech došlo v Praze, avšak velká mezera se zatím uzavřela jen málo. Směrem k celostátnímu průměru dále poklesly relativní učitelské platy v kraji Ústeckém, Karlovarském, Královehradeckém a Olomouckém. V ostatních krajích se sice rozdíly vůči národnímu průměru zvýšily, ale šlo o změny velmi malé.
19 Graf 4 ukazuje věkový profil mezd vysokoškolsky vzdělaných pouze ve veřejném sektoru. Tento profil je v sektoru podnikatelském ještě strmější a zároveň podíl zaměstnanosti vysokoškolsky vzdělaných v tomto sektoru je výrazně vyšší než v sektoru veřejném.
20 Podrobnosti o reformním záměru MŠMT zde https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika- skolstvi/reforma-financovani-regionalniho-skolstvi.
18