Page 22 - IDEA Studie 5 2016 Danova podpora rodin s detmi

Ukázali jsme, že k podpoře dochází především pomocí daně z příjmu fyzických osob a sociálních dávek. Systém pojistných nemá významnější vliv na podporu domácností s nezaopatřenými dětmi nebo s nejmladším dítětem od 1 do 3 let.
Podporu v daňovém systému kvantifikujeme pomocí efektivních daňových sazeb, tedy podílu odvedené daně a superhrubého příjmu domácnosti. Rozdíl v průměrných efektivních daňových sazbách mezi domácnostmi s nezaopatřenými dětmi a bez nich je 5,3 procentního bodu, mezi domácnostmi s nejmladším dítětem od 1 do 3 let a bezdětnými domácnostmi je to více než 8 procentních bodů. Velikost daňové podpory domácností s dětmi, respektive s nejmladším dítětem od 1 do 3 let je tak srovnatelná s daňovou podporou nízkopříjmových bezdětných domácností.
V daňovém systému k podpoře domácností s dětmi přispívají 3 druhy zvýhodnění: zvýhodnění za vyživované dítě, školkovné a sleva na nepracující manželku. V případě, kdy by daňový systém tato 3 zvýhodnění neobsahoval, by domácnosti s dětmi, respektive s nejmladším dítětem od 1 do 3 let, byly zatíženy vyšší efektivní daňovou sazbou než bezdětné domácnosti. Výrazně vyšší přínos má zvýhodnění za vyživované dítě a sleva na nepracující manželku než školkovné. Jak ale uvádí Kalíšková (2015), sleva na nepracující manželku však demotivuje ženy od práce. To je důležité zejména u matek s nejmladším dítětem od 1 do 3 let, jejichž zaměstnanost je velmi nízká a jejichž muži nejčastěji pobírají slevu za nepracující manželku.
Domácnosti s nezaopatřenými dětmi a s nejmladším dítětem od 1 do 3 let často plně nevyužijí veškerá zvýhodnění, která jim daňový systém nabízí. Limitující je pro ně podmínka nezáporné daně a nezáporného daňového základu. Veškerá zvýhodnění je schopna využít pouze třetina domácností snejmladším dítětem od 1 do 3 let. U domácností s nezaopatřenými dětmi obecně zvýhodnění plně využije přibližně jedna polovina domácností. To je výrazně méně než u bezdětných domácností, kde veškerá zvýhodnění plně využijí přibližně dvě třetiny domácností. Pouhé zvyšování některých ze zvýhodnění využívaných domácnostmi s dětmi, respektive domácností s nejmladším dítětem od 1 do 3 let, tak automaticky nevede ke zvýšení jejich čistých příjmů.
Průměrná podpora domácností s nezaopatřenými dětmi pomocí sociálních dávek odpovídá 16,2 % jejich superhrubých příjmů. To je více než šestkrát více než ubezdětných domácností, u kterých sociální dávky odpovídají 2,6 % jejich superhrubých příjmů. Dávky podmíněné nízkými příjmy a špatnou ekonomickou situací jsou u domácností s nezaopatřenými dětmi relativně k jejich superhrubým příjmům v průměru vyšší než u bezdětných domácností. U domácností s nejmladším dítětem od 1 do 3 let výše sociálních dávek odpovídá v průměru 25,3 % jejich superhrubých příjmů a je tedy téměř desetkrát vyšší než u bezdětných domácností. I u této skupiny domácností jsou dávky podmíněné nízkými příjmy a špatnou ekonomickou situací relativně k jejich superhrubým příjmům v průměru vyšší než u bezdětných.
20