Page 14 - IDEA Studie 5 2022 Vyucovaci metody
P. 14
INTENZITA POUŽÍVÁNÍ VYUČOVACÍCH METOD UČITELI A JEJICH VZTAH S VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ IDEA 2022 Z dostupných dat bohužel nelze ověřit, zda žáci byli ve 4. a 5. ročníku učeni stejnými učiteli. V analýze proto musíme předpokládat, že žáci byli v 5. ročníku vyučováni stejnými učiteli, kteří používali stejné metody vykazované předtím ve 4. ročníku. Na základě tohoto předpokladu můžeme extrapolovat informace zjištěné ve 4. i do 5. ročníku. Dopady případných diskrepancí na naše odhady by ale neměly být zásadní. V případě alespoň částečné náhodnosti přiřazování učitelů ke třídám totiž chyby měření snižují, tedy nezvyšují pravděpodobnost identifikace vztahu vyučovacích metod na výsledky žáků. Případné chyby měření tedy případně odhadované dopady pouze podhodnocují. Zučitelských, školních a žákovských dotazníků máme také základní informace o charakteristikách učitelů (věk, pohlaví, délka praxe), škol (soukromá vs. veřejná, velikost školy, velikost obce, kde škola sídlí) a žáků (pohlaví, vzdělání rodičů). Hlavním metodologickým problémem určení vztahu vyučovacích metod s výsledky žáků je, že učitelé si nevolí metody náhodně. Výběr metod může korelovat s charakteristikami v datech nepostižených, jako v případě učitelů, předmětů nebo žáků. Například proto, že výsledkově lepší žáci či ti ambicióznějších rodičů častěji chodí do škol, kde učitelé častěji/méně často využívají metody mířící na porozumění. Školy také mohou kvalitnější a progresivnější učitele přiřazovat k lepším třídám, tedy i lepším žákům. Pokud bychom v takovém případě jednoduše porovnávali pokrok žáků vzdělávaných více či méně různými typy metod, zjištěný rozdíl by nutně nemusel odpovídat dopadu použité vyučovací metody na výsledky. Efekt by totiž mohl být zatížen i zmíněnými nenáhodnostmi ve volbě metod. Pro identifikaci vztahu proto využíváme skutečnost, že žáci jsou testováni zvlášť nejen v každém ze dvou předmětů, ale že i v každém ze dvou předmětů daný učitel využíval vyučovací metody s různou intenzitou. Tímto způsobem jsme schopni rozlišit, nakolik byl pokrok žáka vyšší v předmětu, kde učitel intenzivněji metodu používal. Z metodologického pohledu jde o použití konceptu tzv. fixních-efektů na úrovni žáka, která nepracuje s rozdíly mezi žáky, ale s rozdíly mezi předměty u každého žáka zvlášť. Možné nedostatky této metody diskutujeme v závěru. 12
