Page 16 - IDEA Studie 5 2022 Vyucovaci metody

INTENZITA POUŽÍVÁNÍ VYUČOVACÍCH METOD UČITELI A JEJICH VZTAH S VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ IDEA 2022 Zajímavé je, že učitelé zemí západní a severní Evropy (např. Německo, Švédsko, Finsko) využívají méně intenzivně všechny vyučovací metody. Naopak je tomu v zemích střední a východní Evropy, nejvíce v Maďarsku a Rumunsku. To znamená, že v posledně jmenovaných zemích učitelé v průměrné hodině častěji metody kombinují, a to buď sekvenčně (např. učitel nejdříve přednáší a pak zkouší) nebo simultánně (např. simultánní použití metod osvojování a metod vedoucích k porozumění). Vyšší intenzita v některých zemích může být ale také dána jiným vnímáním otázek v učitelském dotazníku. ČR patří spíše k zemím západu a severu Evropy, kde je intenzita využívání všech typů vyučovacích metod v průměru nižší. Přednášení čeští učitelé využívají přibližně v 65 % hodin, metody vedoucí k osvojení znalostí a dovedností přibližně v 55 % hodin. To ČR řadí v obou kategoriích mezi tři země s nejnižší intenzitou. Také v metodách vedoucích k vyššímu porozumění a v testování patří ČR pod evropský průměr. Z vyučovacích metod má souvislost (korelaci) s výsledky v čtenářské i matematické gramotnosti v průměru v Evropě pouze přednášení a testování, a to negativní (Graf A5). Učitelé v Evropě, kteří v průměru využívají o 10 procentních bodů častěji v hodinách přednášení nebo testování, jejich žáci mají zhruba o 2 body nižší výsledky ve čtení a matematice. Pro porovnání, rozdíl mezi slabými a excelentními žáky v Evropě přesahuje 100 bodů (10. vs. 90. percentil). Intenzita využívání porozumění ani osvojování v hodinách v průměru s výsledky nesouvisí. Souvislost metod a výsledků se může lišit mezi zeměmi, a proto se v průměru může souvislost nulovat. Je ovšem také možné, že více než na intenzitě závisí na kombinaci metod, organizaci hodin, udržení pozornosti a kázně nebo na dalších faktorech. Výuka se může lišit mezi čtením a matematikou (Graf 3 – levá část představuje Evropu, pravá část ČR). Učitelé v Evropě nepoužívají výrazně odlišnou skladbu metod ve čtení a v matematice. Přednášejí průměrně v 72 % hodin při výuce jazyka a v 78 % hodin v matematice. Podobný rozdíl je také v osvojování, tentokrát ve prospěch jazyka (67 % vs. 61 %). Ostatní rozdíly jsou ještě nižší. Čeští učitelé se také příliš neliší v tom, jakými typy vyučovacích metod učí jazyk a matematiku ve 4. ročníku. Výraznější rozdíl je u českých učitelů v přednášení, které učitelé využívají více v matematice než ve výuce jazyka (72 % vs. 55 %). O něco častěji se v matematice také testuje. To by se dalo vysvětlit například větší konzervativností ve výuce matematiky. Ale je potřeba si uvědomit, že způsob výuky obou předmětů je rozdílný a není rozumný důvod ve všech předmětech kombinovat intenzity metod stejně. 14