Page 23 - IDEA Studie 5 2022 Vyucovaci metody

INTENZITA POUŽÍVÁNÍ VYUČOVACÍCH METOD UČITELI A JEJICH VZTAH S VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ IDEA 2022 jedněmi ze dvou hlavních vzdělávací strategie nadcházející dekády, nemáme o procesech ve školách a dopadech nejen dost výzkumů, ale dokonce ani dostatek vhodných dat projejich realizaci. Jediná existující data o výukových procesech pochází buďto z inspekčních šetření (nepřizpůsobená pro tento typ analýz), která ale probíhají ve školách zhruba jednou za 4–6 let, anebo z mezinárodních výběrových šetření, která nemají potenciál postihnout potřebné detaily. Proto se zdá žádoucí modernizovat datovou základnu, podporovat a poptávat empirické výzkumy v této oblasti, včetně víceoborových a mezioborových. Zjištění by mohla mít vysokou přidanou informační hodnotu vzhledem k modernizaci pojetí počátečního adalšího vzdělávání učitelů, tak s ohledem na připravované revize rámcových vzdělávacích programů a jejich následnou implementaci do podoby školních vzdělávacích programů. Výzkumy v této oblasti lze podpořit řadou způsobů: • Experimentální ověřování (evaluace) – Ideálním prostředkem měření dopadů jsou experimentální ověřování (evaluace) dopadů výukových metod na žáky. Taková šetření se v ČR zatím prakticky nerealizují, byť školský zákon experimentálnímu ověřování nebrání. Vzahraničí jsou přitom realizována nejenom v rámci čistě akademických výzkumů (viz např. Araujo a kol. 2016, Bando a kol. 2019), ale také v úzké spolupráci se sektorem veřejného školství. Příkladem zde může být britská Education endowment foundation. Experimentální metody poskytují nejvalidnější výsledky a umožňují například izkoumat dopady komplexnějších přístupů (jako např. Hejného matematika). Dlužno říci, že takové výzkumy vyžadují dostatek času a jsou implementačně náročné. • Panelová (longitudinální) šetření – Analýzy používání a dopadů výukových metod způsobem obdobným naší studie na základě národních panelových šetření škol, učitelů a žáků, ať už výběrových nebo plošných. Ani taková šetření, kromě již diskutovaného projektu CLoSE, nejsou v ČR dosud realizována. V rámci implementace Strategie vzdělávání 2030+ se teprve zvažuje zavedení plošného ověřování výsledků v 5. a 9. třídě. Pokud by opravdu byla panelová šetření zavedena a bylo tak možno sledovat pokrok žáků při průchodu vzdělávací soustavou, bylo by možno učitele periodicky dotazovat ohledně procesů ve třídě včetně vyučovacích metod a sledovat příslušnost učitele k třídám (a žákům), kde vyučují. Videálním případě ne pouze dotazníkovým šetřením, ale také pozorováním výuky (videostudie) na menším vzorku žáků. Pro takový typ šetření je však třeba vyřešit řadu právních, technických a organizačních otázek. 21