Page 22 - IDEA Studie 5 2022 Vyucovaci metody

INTENZITA POUŽÍVÁNÍ VYUČOVACÍCH METOD UČITELI A JEJICH VZTAH S VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ IDEA 2022 Diskuse V naší analýze dokumentujeme využívání různých typů vyučovacích metod v ČR a evropských zemích ve 4. ročníku základních škol nebo jejich zahraničních ekvivalentech. Sledujeme využívání čtyř typů metod: přednášení, osvojování, porozumění, testování. Nejvíce učitelé v Evropě i ČR využívají přednášení a porozumění. Existují ovšem velké rozdíly mezi zeměmi i mezi učiteli v jednotlivých zemích. Když se podíváme blíže na rozdíly mezi českými učiteli, jakými metodami učí, tak charakteristiky učitele a školy vysvětlují jen velmi málo, proč si různí učitelé vybírají různé metody. Například nezáleží na zkušenostech, pohlaví nebo velikosti školy a třídy. Do výběru vyučovacích metod jakožto do celkového způsobu výuky daného učitele zasahují pravděpodobně jiné hůře měřitelné faktory jako skladba žáků nebo motivovanost učitele. Ve studii jsme také pro ČR zkoumali vztah vzdělávacích metod a výsledků vzdělávání žáků ve čtení a matematice. Analýza ukázala, že vyučovací metody s výsledky žáků souvisí. To je v souladu se zjištěními ze zahraničí. Vyučovací metody se ukazují pro vzdělávání žáků důležité (Hattie 2012, Bietenbeck 2014, Bando a kol. 2019), a to i na prvním stupni ZŠ (Hidalgo-Cabrillana a Lopez-Mayan 2018). Z pohledu veřejných politik se jeví správné, že cíle Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ mají být zaměřeny i na proměnu obsahu a způsobů výuky. Na druhou stranu ani zahraniční výzkum v této oblasti stále nedává přesvědčivé vodítko, jaké metody (jejich intenzivnější využívání) a v jakých konkrétních kontextech mají potenciál výsledky vzdělávání zlepšovat. Navíc zahraničí zjištění nelze jednoduše přenést do českých podmínek, protože různé metody výuky a typy intervencí se hodí do různých vzdělávacích situací a pro různé typy žáků. I proto je nezbytné, aby byly podobné empirické výzkumy realizovány v každé zemi, navíc opakovaně a na různých úrovních vzdělávacího systému. Velmi žádoucí je existence alternativních konkurenčních výzkumů, jejichž přístupy a zjištění mohou být konfrontovány mezinárodní vědeckou a domácí odbornou a policy komunitou. Naše odhady indikují pozitivní vztah s výsledky intenzivnějšího využívání metod vedoucích k porozumění. Podobných empirických výzkumů je v ČR ovšem málo a naše analýza má některá metodologická omezení. Proto se nedá tvrdit, že jsou tato zjištění robustní. Je s podivem, že ačkoliv proměna způsobů a metod výuky ve školách jsou 20