Page 24 - IDEA Studie 5 2022 Vyucovaci metody

INTENZITA POUŽÍVÁNÍ VYUČOVACÍCH METOD UČITELI A JEJICH VZTAH S VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ IDEA 2022 • MezinárodníšetřeníTIMSSaPIRLS–MezinárodnívýběrovášetřeníTIMSS (matematika a přírodní vědy ve 4. a 8. třídách) a PIRLS (čtenářské dovednosti ve 4. třídách) se dělají pravidelně s odstupem cca 3 let. Kromě mnoha jiného se dotazují na využívání vyučovacích metod. Dokonce obsahují odpovědi na obdobné otázky nejen ze strany učitelů, ale i jejich žáků. Velkou přidanou hodnotou těchto šetření pro analýzy a výzkumy je možnost věrohodné mezinárodní komparace. Další výhodou je, že je šetření výrazně zaměřeno na dění ve školách. Nevýhodou těchto šetření je, že jejich dotazníky mohou brát jen omezený ohled na specifika apotřeby národních vzdělávacích systémů. ČR se navíc do šetření TIMSS v 8. třídách od roku 2007 nezapojovala. ČR plánuje zapojení až v roce 2023. To umožní replikaci výzkumů dopadů metod výuky Korbel a Paulus (2018) založenou na datech z šetření TIMSS roku 2007. Do budoucna je také možno v rámci národních realizací obou šetření zařazovat národně specifické otázky do národních částí dotazníků. • Mezinárodní šetření PISA a TALIS – Mezinárodní výběrová šetření PISA (matematická, čtenářská a přírodovědní gramotnost patnáctiletých žáků jednou za 3 roky) a TALIS (šetření učitelů a ředitel jednou za 5–6 let se plánuje na rok 2024). Záběr šetření PISA je mnohem širší (dovednosti pro život) než šetření TIMSS a PIRLS, která se mnohem více soustředí na školní vzdělávání a školou získané vzdělání. Avšak v roce 2018 proběhla obě šetření výjimečně společně a bohatá data o učitelích a ředitelích z šetření TALIS lze pro analýzy propojit s informacemi o žácích. Do budoucna je také možno v rámci národní realizace obou šetření zařadit národně specifické otázky do národní části dotazníků. • Poptávka po analýzách a výzkumech – Pokud budou i v ČR k dispozici kvalitní data, lze očekávat zvýšený zájem o empirické výzkumy v této oblasti v rámci české akademické komunity a možná i té zahraničí. Čistě akademický výzkum však často neakcentuje aktuální potřeby informování veřejných politik a klíčové otázky, které si kladou tvůrci vzdělávacích politik. Proto je velmi žádoucí, aby na straně tvůrců vzdělávacích politik byla reálná efektivní poptávka po těchto výzkumech, odborná kapacita tyto výzkumy tematicky definovat, rozumět jim a ve vzdělávací politice je adekvátně reflektovat. Situace se v těchto oblastech v posledních letech zlepšuje, existuje ovšem stále prostor pro lepší propojení veřejné a akademické sféry, které povede klepšímu zadání a realizování aplikovaného výzkumu. 22