Page 10 - IDEA Studie 6 2017 Pod poklickou Beallovych seznamu

mnohem jednodušší. Nula citací je totiž jednoduše nulou bez ohledu na obor. SJR blízký nule má naprosto stejný význam ve fyzice, matematice i sociologii.
Druhé poznávací znamení relevance časopisu, které v této studii používáme, je podíl autorů ze zemí s vyspělou kulturou hodnocení výzkumu (dále jen „vyspělé“ země). Zastupuje poptávku po publikování v časopise ze strany vědců působících v zavedených institucích. Autoři tím, že v časopise publikují, v podstatě hlasují, že ho považují za relevantní. Pokud časopis relevantní není, publikace vněm může renomé autora dokonce poškodit. Macháček a Srholec (2016) potvrdili, že predátorské publikování nejvíce zasáhlo rozvojové země, kde se z hlediska kariérního postupu či získávání „čárek“ za výstupy v hodnocení výzkumných organizací vyplatí podstatně více než ve vyspělých zemích.
Za tímto účelem potřebujeme oddělit „tradiční“ vyspělé země, kde je široké akademické povědomí o tom, které časopisy jsou náročné, a kde se výzkum hodnotí na vysoké úrovni dostatečně dlouho, tj. přinejmenším po několik generací vědců, aby takový přístup byl dostatečně zakořeněn. Proto byly vybrány pouze země s dlouhodobě nejlepší pověstí. Za „vyspělé“ v tomto slova smyslu byly označeny: Austrálie, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Izrael, Japonsko, Kanada, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Rakousko, Spojené státy americké, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Jedná se ozemě, které jsou již delší dobu na špici podle indikátorů technologické vyspělosti jako výdaje na výzkum a vývoj v poměru k HDP, počet patentů na obyvatele či počet vědeckých publikací na osobu (Fagerberg a Srholec, 2017).5
Nejedná se o bezchybné ukazatele. SJR není zcela imunní proti umělému nafukování citací a na paměti je třeba mít již výše zmíněné mezioborové rozdíly v citačním chování. Nepochybně se najdou časopisy, ve kterých se publikuje relevantní výzkum, ale většina autorů nepochází z vyspělých zemí, které jsme zařadili na tento seznam. Navíc není vyloučené, že jsou predátorské časopisy, které se zaměřují na „klientelu“ z těch horších institucí ve vyspělých zemích. Někteří predátorští vydavatelé v těchto vyspělých zemích ostatně přímo sídlí. Nicméně pokud časopis výrazně vyčnívá v obou těchto ukazatelích zároveň, existuje podle našeho názoru dobrý důvod se pozastavit nad tím, proč je označován za predátorský. Nemusí se totiž jednat o vyloženě podvodný časopis.
5 Záměrně nejsou zařazeny žádné post-komunistické země, kde je kvalitní hodnocení vědy po generace z definice vyloučeno, ani Jižní Korea, Singapur či Taiwan, které se na technologickou špičku dotáhly teprve nedávno.
8