Page 33 - IDEA Studie 8 2022 Chudoba

CHUDOBA A SOCIÁLNÍ DÁVKY V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH IDEA 2022 5. Závěry Cílem této studie je doplnění poznání o životních podmínkách lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách (SVL), zejména z hlediska jejich příjmů, ohrožení chudobou a schopnosti systému sociálních dávek jejich chudobu řešit. Domácnosti v SVL jsou v průměru o něco větší než běžné domácnosti, žije tam více dětí a méně domácností je tvořeno důchodci. Naopak větší zastoupení než v běžných domácnostech zde mají lidé ekonomicky neaktivní. To má, spolu s podstatně nižší úrovní vzdělání a vyplývajícími nižšími (nebo nulovými) pracovními příjmy, za následek celkově horší životní podmínky v sociálně vyloučených lokalitách. Domácnosti hůře vychází s příjmy, mají více dluhů, podstatně častěji čelí exekucím a žijí ve stavu výrazně vyšší materiální deprivace a deprivace voblasti bydlení. Pod hranicí chudoby se v SVL i po čerpání sociálních dávek nachází více než polovina domácností. Pokud by zde čerpali sociální dávky všichni, kteří na ně mají nárok, snížila by se tam míra ohrožení chudobou na 45 % domácností. Ačkoli je systém sociálních dávek schopen i při jeho maximálním využívání pozvednout nad hranici chudoby jen 11 % domácností v SVL, nesvědčí to nutně o jeho neúčinnosti v řešení problému chudoby. Část domácností má totiž tak nízké příjmy, že je systém dávek sice nad hranici chudoby nevytáhne, ale výrazně je této hranici přiblíží. Pokud by domácnosti v SVL pobíraly všechny dávky, na které mají nárok, snížila by se jejich mezera chudoby o 27 procentních bodů na 30 %, což je úroveň srovnatelná s mezerou chudoby v běžné populaci bez pobírání sociálních dávek. Zásadním problémem systému sociálních dávek v ČR je výrazně nižší míra jejich pobírání, než by odpovídalo nárokům na ně. Domácnosti žijící v SVL mají nárok na sociální dávky častěji než běžné domácnosti a také častěji sociální dávky skutečně pobírají. Podíl těch, kteří dávky skutečně pobírají z osob, které na ně mají nárok, je ale v SVL dokonce o něco nižší než v běžné populaci. Nejproblematičtější dávkou z hlediska rozdílu mezi nárokem na dávku a jejím reálným pobíráním je příspěvek na bydlení. V běžné populaci může být vysoká míra nečerpání příspěvku na bydlení dána tím, že se kvůli nízké částce domácnostem nevyplatí o dávku složitě žádat (náklady ušlých příležitostí). Tento důvod však neplatí u domácností v SVL a jejich důvody proč o dávku nežádat, tak musí ležet jinde. Nízké využívání sociálních dávek chudými domácnostmi v SVL se týká i dávek v hmotné nouzi a přídavků na děti. 31