Page 10 - IDEA Studie 9 2022 Prisnost znamkovani

ROZDÍLY V PŘÍSNOSTI ZNÁMKOVÁNÍ ŽÁKŮ A DOPADY NA VZDĚLANOSTNÍ ASPIRACE IDEA 2022 Vztah mezi známkami a test skóre PISA vmatematice jsme analyzovali pomocí hierarchického lineárního modelu. Ten vysvětluje známky pomocí test skóre, pohlaví, socioekonomického statusu a fixních efektů škol9. Plnou specifikaci modelu uvádíme v příloze. Přísnost známkování jednotlivých škol je potom představována bodovými odhady školních efektů. Podle velikosti těchto efektů byly školy pro následnou analýzu rozděleny do tří kategorií: • „přísné známkování“: čtvrtina škol s nejvyšší přísností známkování, • „mírné známkování“: čtvrtina škol s nejnižší přísností známkování, • „neutrální známkování“: zbylá polovina škol.10 Přísnost známkování je tak měřena jako průměrný rozdíl mezi test skóre a známkami na dané škole. Do šetření PISA jsou zahrnuti žáci z různých tříd školy, kteří mohou mít různé učitele z matematiky a také různou průměrnou úroveň svých schopností. Vhodnější by proto bylo analyzovat přísnost hodnocení na úrovni jednotlivých tříd nebo vyučujících. Tyto informace však šetření PISA nenabízí. Jsou však dostupné v šetření TIMSS 2007, na kterém jsme naše zjištění na základě dat PISA ověřovali a zásadnější rozdíly nenašli (viz příloha). Známky na vysvědčení podle vyhlášky MŠMT posuzují výsledky žáka ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. A ty se samozřejmě mohou napříč školami lišit. Pokud má škola méně ambiciózní vzdělávací program, pak od žáků může očekávat nižší úroveň výsledků, aniž to známky na vysvědčení budou odrážet. Naše míra přísnosti známkování tedy zachycuje jak rozdílnou přísnost učitelů a škol při hodnocení, tak odlišné ambice jednotlivých škol v jejich vzdělávacích programech. Cílem analýzy je především ilustrovat, jaké jsou rozdíly v úrovni známkování mezi školami a zda a nakolik se váží ke vzdělanostním a kariérním ambicím žáků s ohledem na dosažené test skóre v matematice. Vzdělanostní a kariérní aspirace žáků jsou dotazovány v žákovském dotazníku PISA. Žáci v něm uvádí, zda by chtěli vystudovat vysokou školu a jaký druh povolání očekávají ve svých třiceti letech. Tato očekávaná povolání jsou metodikou PISA převedena na socioekonomický status povolání. 9 Metodologicky jde o regresi s náhodnými fixními efekty škol (angl. random, fixed-effects), u kterých se předpokládá, že mají normální distribuci. Mimo oblast ekonometrie se stejný model často označuje jako model se smíšenými efekty. V obou případech jsou školní efekty považovány za náhodné a představují náhodnou proměnnou s normální distribucí. 10 Jednotlivé školy se liší v pravděpodobnosti výběru do PISA šetření. Proto data obsahují také váhy na úrovni škol, jejichž použití je nezbytné při usuzování na celou populaci. Tři skupiny škol podle přísnosti známkování tyto váhy zohledňují. “Čtvrtina škol” tedy představuje “váženou čtvrtinu škol”. 8