Page 7 - IDEA Studie 9 2022 Prisnost znamkovani
P. 7

ROZDÍLY V PŘÍSNOSTI ZNÁMKOVÁNÍ ŽÁKŮ A DOPADY NA VZDĚLANOSTNÍ ASPIRACE IDEA 2022  Úvod Role vzdělání ve znalostně založených ekonomikách stále roste. V České republice by dnes již více než polovina žáků posledních ročníků základních škol chtěla dosáhnout vysokoškolského vzdělání. Ve formování vzdělanostních aspirací žáků hrají stěžejní roli základní a střední školy, rodiče a vrstevníci. Vzdělávací systém tedy žáky připravuje nejen na jejich budoucí studijní dráhu, ale poskytuje jim i více či méně srozumitelnou zpětnou vazbu o jimi dosahovaném pokroku a předpokladech k dalšímu studiu. Nezanedbatelnou zpětnovazební roli v tom hraje známkování žáků učiteli. Na jejich základě se v prostředí rodičů, spolužáků a přátel formují vzdělanostní a profesní aspirace a očekávání žáků. Známky také často představují důležité kritérium přijetí na střední školy a víceletá gymnázia. V tomto ohledu mohou významnou roli hrát i rozdíly v přísnosti známkování. Právě tento fenomén je předmětem našeho empirického zkoumání, jehož výsledky tato studie shrnuje. Ustálenou a nejrozšířenější podobu formální zpětné vazby na základních školách u nás stále představuje klasifikace žáků, tedy známkování. Pro závěrečné hodnocení na konci každého pololetí vyhláška MŠMT o základním vzdělávání stanovuje, že výsledky vzdělávání žáka jsou na vysvědčení „...hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím předpokladům a věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i vsouvislostech, které ovlivňují jeho výkon.“3 Vyhláška tak ponechává hodnocení žáků na vysvědčení do velké míry v autonomii škol a učitelů, protože: (i) Záleží na očekávaných výstupech ve školních vzdělávacích programech; (ii) Učitelé mohou sami zohlednit i vzdělávací předpoklady žáků a další souvislosti. Aspektům známkování se věnovaly již předchozí studie IDEA. Münich a Protivínský (2018) ukazují, že známky na vysvědčení neodráží pouze akademické schopnosti žáků, ale také jejich sociálně-emoční dovednosti. To se kromě jiného promítá i do rozdílu ve známkách mezi chlapci a dívkami: dívky se stejným výsledkem v anonymně vyhodnocených testech dostávají mírně lepší známku než chlapci. Federičová (2019) empiricky potvrzuje tuto diskrepanci mezi známkami a testovými skóre a navíc dokládá, 3 Vyhláška 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění k 1. 9. 2021. Dostupné z https://www.msmt.cz/file/55985/download/.     5 


































































































   5   6   7   8   9