Page 14 - IDEA Studie 12 2019 Kvalita reditelu skol

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ ŘEDITELŮ ŠKOL: ČESKÉ ADMINISTRATIVNÍ INFERNO 2019
Česko nezaostává jenom v podílu ředitelů, kteří byli připraveni na novou pozici už před
nástupem do funkce ředitele, ale také v podílu těch, kteří program nebo přípravný kurz
neabsOolbvroávzaelikv5ů:bVecn.íNmaapnříkřleadikteulrůz porotřpeřbíyprdaavlušíahovevdzedněíláunčiítevlůrůnzenaýbcsholvoobvlalsoteacžh42 %
českých ředitelů v porovnání s 12 % ředitelů ve 23 evropských zemích. Jde zároveň o oblast,
Procento ředitelů, kteří odpověděli, že mají velikou potřebu profesního vzdělání v dané oblasti (porovnání Česko a EU 23)
ve které vykazují čeští ředitelé největší potřebu profesního vzdělávání. Každý druhý ředitel
v Česku, oproti každému čtvrtému řediteli v ostatních evropských zemích, by – dle svého tvrzení v rámci TALIS 2018 – potřeboval vzdělání v oblasti rozvíjení spolupráce mezi učiteli
a 42 % ředitelů vnímá velkou potřebu profesního vzdělání v oblasti řízení lidských zdrojů
(Obrázek 5). Vysoký podíl českých ředitelů by také uvítal vzdělávací program v oblasti finančního řízení (41 %) nebo v poskytování účinné zpětné vazby (37 %).
Největší překážku v profesním vzdělávání vidí čeští ředitelé ani ne tak v absenci vhodných
nabídek kurzů (jde jenom o 14 % ředitelů), ale spíše v nedostatku času. Až 56 % ředitelů vidí
60
50
40
30
20
10
0
problém v tom, že profesní vzdělání koliduje s jejich pracovním rozvrhem.
Rozvíjení Řízení spolupráce lidských
Finanční řízení
Poskytování účinné zpětné vazby
Vytváření
programu profesního rozvoje pro učitele
Pozorování výuky ve třídě
Využívání dat ke zvýšení kvality školy
Pochopení současné vzdělávací politiky
Práce ředitele
mezi učiteli zdrojů
Aby dokázali ředitelé čelit zvyšujícím se požadavkům na vzdělání a zároveň přesunu pravomoci
Zdroj: TALIS 2018 (vlastní výpočty)
Česko EU 23
a odpovědnosti do jejich rukou, musí se stát více než pouhými administrátory externích pravidel a ustanovení (OECD, 2009). Státní a případně regionální orgány by proto měly ředitelům situaci usnadnit tak, aby se mohli více zaměřit na pedagogické a výukové procesy a vzdělávací výsledky svých škol. Proto je v posledních letech kladena větší důležitost na pedagogické vedení ze strany ředitele a s tím spojena větší odpovědnost za výsledky vzdělávaní v samotné škole (Pont, Nusche a Moorman, 2008).
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Zdroj: TALIS 2018
Administrativní úkony a schůzky
Jednání se žáky Jednání s rodiči nebo zákonnými zástupci Jednání s místní komunitou lidí Jiné
Obrázek 6: Činnosti ředitele
Procento času, které věnuje ředitel v průměru za školní rok následujícím činnostem (mezinárodní srovnání)
Úkony a schůzky související s vedením školy
Činnosti a porady zaměřené na ŠVP a výuku
12
Česko
Norsko Rakousko Švédsko Maďarsko Finsko Bulharsko Belgie Slovinsko Slovensko Portugalsko Itálie Chorvatsko EU-23 Nizozemsko Dánsko Lotyšsko Litva Francie Estonsko Anglie (UK) Rumunsko Španělsko Kypr
%%