Page 15 - IDEA Studie 12 2019 Kvalita reditelu skol

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ ŘEDITELŮ ŠKOL: ČESKÉ ADMINISTRATIVNÍ INFERNO 2019
Dle odpovědí ředitelů v šetření TALIS 2018 se však čeští ředitelé v průběhu školního roku zabývají nejvíce administrativními úkony a schůzkami, a to až ze 40 % svého času oproti průměru 29 % ve 23 evropských zemích (Obrázek 6). Naopak poradám a činnostem zaměřeným na výuku (v rámci kterých jsou také zahrnuty třídní hospitace, výuka žáků, mentorování učitelů a jejich profesní vzdělání) věnují jenom 15 % svého času. Zde jde o oblast pedagogického vedení, které je vnímáno jako nejdůležitější forma aktivity ředitele pro kvalitu výuky (Shewbridge et al., 2016; Krüger and Scheerens, 2010). Nejméně času pak ředitelům zabírá interakce s místní komunitou, žáky a rodiči. Interakci se žáky a rodiči se v průměru za 23 evropských zemí zabývají ředitelé až do čtvrtiny svého pracovního času, v porovnání se 17 % času ředitele v Česku.
Obrázek 7: Administrativní zátěž ředitelů, mezinárodní srovnání
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Zdroj: TALIS 2018 (vlastní výpočty)
průměr
EU 23
9. decil
3. kvartil průměr medián
1. kvartil 1. decil
Podrobnější vhled do administrativní zátěže ředitele ukazuje, že více než tři čtvrtiny ředitelů v Česku tráví více času administrativními úkony a schůzkami než je tomu v průměru u ředitelů v 23 evropských zemích (Obrázek 7 ). Zároveň čtvrtina českých ředitelů věnuje administrativě více než polovinu svého pracovního času. Podobně je na tom i Norsko, které je však specifické nejvyšším počtem vedoucích pracovníků školy na jednoho žáka, a tedy širším spektrem vedoucích pracovníků školy.
Obrázek 8: Vztah mezi autonomií škol, administrativní zátěží ředitelů a jejich nepřipraveností na funkci
Prvenství Česka v administrativní zátěži ředitelů je pravděpodobně zapříčiněno vysokou
mírou decentralizace a povinnou právní subjektivitou každé školy, kterou na ředitele přenesly
Vztah mezi mírou celkové autonomie škol a administrativní zátěží ředitelů
(velikost symbolu pro danou zemi odpovídá míře nepřipravenosti ředitelů)
rozsáhlé zákonné a správní zodpovědnosti. S tím je pak spojeno abnormální množství
60
55
v různých oblastech řízení školy.
administrativních a řídicích agend a úkonů. Jak ukazuje šetření TALIS 2013 (Obrázek 8), země s nízkou autonomií na úrovni škol17 vykazují zároveň nižší administrativní zátěž na straně
ředitelů. Naopak ředitelé, kteří věnují většinu svého pracovního času administrativním úkonům a schůzkám spojeným s vedením školy18, odpovídají zároveň za většinu rozhodnutí
50
FIN
SWE
CZE EST
17 Jde o souhrnný index autonomie škol vytvořen na základě odpovědi ředitelů, do jaké míry hrají roli v rozhodování ohledně učitelů,
rozpočtu, pedagogiky a žáků (viz část o autonomii škol).PRT 45
BEL
18 V šetření TALIS 2018 byli ohledně pracovní činnosti ředitelé dotazováni zvlášť na administrativní úkony a schůzky a zvlášť na úkony
FRA
a schůzky spojené s vedením školy. Tyto dvě činnosti byly naopak v roce 2013 spojeBnGyRdo jediné možnosti.
40 ESP ROM
35
HRV
POL SRB LVA
EU20
13 ITA
NLD DNK
ENG
SVK
administrativní zátěž ředitelů
%
Kypr Španělsko Rumunsko Estonsko Anglie Francie Litva Nizozemsko Lotyšsko Dánsko Chorvatsko Itálie Bulharsko Slovensko Slovinsko Belgie Portugalsko Finsko Maďarsko Švédsko Rakousko Česko Norsko