Page 10 - IDEA Studie 13 2019 Dichotomie dani

DICHOTOMIE SPOTŘEBNÍCH DANÍ: ZDROJ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ A NÁSTROJ SNIŽOVÁNÍ ÚJMY (DISKUSNÍ STUDIE) 2019
Box 3 – Internality a časová nekonzistence rozhodování10
Dlouhodobě dominujícím ekonomickým argumentem ve prospěch existence státní regulace byl problém externalit. S rozvojem ekonomické vědy a s nástupem behaviorální ekonomie se mění některé zažité předpoklady. Lidé v ekonomických teoriích již nejsou dokonale informováni, nejsou časově konzistentní ve svých rozhodnutích nebo nejsou perfektně racionální.
V literatuře lze najít mnoho příkladů, které se věnují časové nekonzistenci rozhodování a problému se sebekontrolou jedinců. Prvním příkladem časové nekonzistence je, že mnoho spotřebitelů jinak nahlíží na stejné rozhodnutí v jiný časový okamžik. V laboratorním experimentu se například ukázalo, že lidé preferují $100 dnes před $200 za dva roky, ale pokud stejný problém řeší s posunem o 6 let, tedy $100 za šest let nebo $200 za osm let, preferují již druhou možnost. Spotřebitelé jsou ochotni být trpěliví v budoucnu, nikoli však dnes.
Problém s časově nekonzistentním rozhodováním lze vidět jako rozhodování mezi dlouhodobými výhodami (např. zdravotními) a krátkodobými náklady (např. jít cvičit). Jednou z možností, jak mohou spotřebitelé k problému přistoupit, je zvýšit krátkodobé náklady „špatného rozhodnutí“ (např. nejít cvičit). Proto spotřebitelé dobrovolně vyhledávají nástroje (commitment device), například sázku s kamarády nebo permanentku do posilovny, kterými se zavazují k určitému chování a které zvyšují náklady při výběru „špatného rozhodnutí“.
Ekonomové Jonathan Gruber a Botond Köszegi (2001, 2004) ve své práci ukazují, že pokud jsou ekonomičtí aktéři časově nekonzistentní ve svých rozhodováních, tak i přestože v budoucnu chtějí přestat kouřit, nikdy kouřit nepřestanou. Časová nekonzistence spotřebitele způsobuje, že dnešní „já“ škodí svému budoucímu „já“. Místo o externalitách, které popisují negativní dopad jedince na okolí, tak autoři mluví o internalitách, kdy dnešní „já“ má negativní dopad na budoucí „já“.
Pokud by se časově nekonzistentní jedinec dokázal pevně zavázat k rozhodnutí přestat kouřit a takové rozhodnutí v budoucnu musel dodržet, zvýšil by se jeho blahobyt. V ekonomickém kontextu by si zvýšil užitek. Takových důvěryhodných závazků v tržním prostředí moc neexistuje, zvýšené zdanění je však jedním z nich. Odhady autorů naznačují, že internality by se při „optimální“ cenotvorbě měly do ceny krabičky cigaret započítat několikanásobně více než samotné externality. Internality tak poskytují dodatečnou motivaci pro existenci spotřebních daní.
10
Box 3 je z velké části založen na Gruber (2010).
8