Page 11 - IDEA Studie 13 2019 Dichotomie dani

DICHOTOMIE SPOTŘEBNÍCH DANÍ: ZDROJ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ A NÁSTROJ SNIŽOVÁNÍ ÚJMY (DISKUSNÍ STUDIE) 2019
Box 4 – Historie spotřební daně
Spotřební daň je následovníkem takzvaných akcízů, které byly v 19. století rozšířené v celé Evropě. Jednalo se vlastně o daně, které vláda vybírala při výrobě a prodeji určitého zboží. Na území dnešní České republiky byly v platnosti až do čtyřicátých let a následně v době komunistického režimu byly nahrazeny více vyhovující daní všeobecnou.11
Z dnešního pohledu je ale zajímavější, k jakým účelům spotřební daň v minulosti sloužila. Například v letech 1918–1938 se vedle daně z lihu a daně z minerálních olejů mezi spotřební daně řadila i daň z droždí, z cukru, z masa nebo i daň z limonád, minerálních vod a sodovek. Na první pohled se může zdát, že spotřební daň primárně sloužila pro lehké získávání finančních prostředků do státního rozpočtu. Nicméně při důkladnějším studiu klasických ekonomických zdrojů si můžeme všimnout, že už Adam Smith ve své slavné knize Bohatství národů zmiňuje jako důležitý cíl spotřební daně zamezení nadměrné konzumace zdraví škodlivých produktů, a tím zdůrazňuje morální rozměr spotřební daně.
Adam Smith (1776): „It has for some time past been the policy of Great Britain to discourage the consumption of spirituous liquors, on account of their supposed tendency to ruin the health and to corrupt the morals of the common people.“
Dopady spotřební daně
Před diskusí o dopadech spotřební daně na chování jedinců je nutné vymezit dva základní pojmy. První – daňová povinnost (anglicky legal tax incidence) – označuje, na koho podle zákona připadá povinnost odvést daň. Například u DPH jde o firmy, které fungují jako plátci DPH. Druhý pojem – reálný dopad zdanění (anglicky economic tax incidence) – vymezuje to, kdo nese ekonomické náklady zdanění. V příkladu s DPH by to byl, do jisté míry, spotřebitel platící vyšší cenu zboží. Následující odstavce diskutují, kdo nese náklady zavedení daně z ekonomického pohledu, nikoliv na koho připadá povinnost daň odvést.
Zavedení spotřebních daní se často považuje za impulz, který se projeví do ceny tím, že zboží podraží. O kolik vzroste cena, záleží na několika aspektech, především pak na míře soutěživosti na trzích, na které je spotřební daň uvalena. Například v jednoduchém modelu parciální rovnováhy záleží zátěž spotřební daně na elasticitách poptávky a nabídky. Náklady nese spotřebitel, pokud zdaněné zboží a služby jsou na trhu s cenově neelastickou poptávkou a elastickou nabídkou. V případě, kdy je poptávka po těchto výrobcích a službách elastická a nabídka naopak neelastická, dopadne spotřební daň především na prodávající. V případě podobných poptávkových a nabídkových elasticit nesou náklady daňové zátěže obě strany (Atkinson a Stiglitz, 1980).
Teoretická literatura popsala podmínky, za jakých mohou spotřebitelé nést více než 100 % daňové zátěže (např. Delipalla a Keen, 1992). Empirické vědecké články založené převážně
11 Všeobecná daň byla zavedena zákonem č. 283/1948 Sb. a později novelizovaná na všeobecnou nákupní daň. Daň se vztahovala na konečný výrobek ze zboží uvedeného v daňovém sazebníku. Daň se odváděla jednorázově a poplatník si daň musel sám vypočítat. Od roku 1952 byla zrušena a nahrazena daní z obratu.
9