Page 13 - IDEA Studie 13 2019 Dichotomie dani

DICHOTOMIE SPOTŘEBNÍCH DANÍ: ZDROJ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ A NÁSTROJ SNIŽOVÁNÍ ÚJMY (DISKUSNÍ STUDIE) 2019
Ut Ut+1
původní forma spotřeby tabáku
méně škodlivá forma spotřeby tabáku
Graf 3: Schéma dopadu snížené individuální újmy na společenskou újmu
q
ΔU
e
ΔS
w
Počet spotřebitelů
St St+1
q Nižší společenská újma permanentních spotřebitelů
w Noví spotřebitelé přilákáni nižší individuální újmou
q+e Společenská újma před zavedením méně škodlivého produktu e+w Společenská újma po zavedení méně škodlivého produktu w–q Čistá změna společenské újmy
Empirická odborná literatura poskytuje dostatek výsledků potvrzujících, že změna daňového zatížení ovlivňuje chování spotřebitelů. Ve vyspělých zemích je průměrná cenová elasticita poptávky po cigaretách odhadována kolem -0,4 %. Tedy se zvýšením ceny cigarety o 1 % klesne poptávka o 0,4 %. Poptávka v méně rozvinutých zemích je často cenově dokonce citlivější. Očekávaný substituční efekt, tj. přesun poptávky od produktu se zvýšenou daňovou zátěží k levnějšímu substitutu, byl v literatuře rovněž dokumentován opakovaně. Důležité je, že zvýšení daňové sazby na kouření tabáku ovlivňuje všechny tři aspekty rozhodování spotřebitelů: (i) zvyšuje pravděpodobnost ukončení spotřeby již existujících kuřáků; (ii) snižuje pravděpodobnost, že dosavadní nekuřáci začnou kouřit; a (iii) snižuje počet vykouřených cigaret pokračujících kuřáků (Chaloupka a kol., 2012). Empirická literatura tak nabízí robustní obrázek dopadu daní na spotřebu cigaret.
Problémy přístupu snižování újmy
Přístup snižování újmy diktuje, že méně škodlivá spotřeba tabáku by měla být daňově zvýhodněná. Před slepou aplikací tohoto přístupu je však potřeba rozmyslet několik otázek, z nichž některé jsme již jmenovali. První, daňové zvýhodnění lze smysluplně aplikovat pouze v momentě, kdy lze dostatečně detailně popsat negativní externality jednotlivých spotřebních možností. Tedy, tvůrce hospodářské politiky ví, který aspekt chování spotřebitelů chce omezit. To vyžaduje nejen přesné popsání konkrétních externalit (v příkladu s tabákem jsme problém implicitně zjednodušili na zdravotní riziko, aniž bychom pojmenovali, co přesně to znamená), ale zároveň alespoň ordinalistické14 porovnání závažnosti mezi jednotlivými alternativami spotřeby. Tedy, která z forem spotřeby tabáku (cigarety, elektronické cigarety,
14 Ordinalistické porovnání znamená, že dokážeme seřadit spotřební alternativy podle rozsahu negativních externalit. Nemusíme však vědět, jak moc se liší a kolik jsou jednotlivé alternativy škodlivější.
11
Individuální újma