Page 16 - IDEA Studie 13 2019 Dichotomie dani

DICHOTOMIE SPOTŘEBNÍCH DANÍ: ZDROJ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ A NÁSTROJ SNIŽOVÁNÍ ÚJMY (DISKUSNÍ STUDIE) 2019
Bohatá ekonomická literatura poukazuje na vztah institucí motivujících k inovacím a ekonomickému rozvoji společnosti a blahobytu (např. Hall a Rosenberg, 2010). Příslib nižšího zdanění nového – méně škodlivého – zboží zvyšuje perspektivu výzkumu a inovací nutných k vzniku takových produktů a potenciálně i celých nových trhů. Pokud je produkt spojen s vysokou mírou negativních externalit, například automobilový průmysl, mělo by být cílem hospodářské politiky motivovat výrobce, aby na trh uvedli nové produkty s nižším rozsahem nežádoucích důsledků. Příslib nižšího budoucího zdanění méně škodlivého výrobku lze vnímat jako nepřímou podporu inovací. Vidina daňového zvýhodnění nového produktu, která poskytuje inovativní firmě výhodu na soutěžícím trhu, je pro firmu dodatečná motivace pro inovaci.
4. Praxe spotřebních daní
Světové trendy ve spotřebních daních
Nastavení daňového systému, a tedy i zacílení a rozsah spotřebních daní, je do velké míry otázka preferencí tvůrce hospodářské politiky. O to víc, pokud daňový systém sleduje různé cíle. Zkušenosti a praxe z jiných zemí světa mohou poskytnout vhodné vodítko pro jednotlivé kroky hospodářské politiky. Ve své zprávě Tax Policy Reform 2018 OECD explicitně uvádí, že dominantní trend posledních let je snaha zemí zavést spotřební daň na alkoholické, tabákové výrobky (cigarety i jiné formy spotřeby) a slazené nealkoholické nápoje spojené se vznikem negativních externalit a internalit.17 Cílem je zvýšit výběr daní a zlepšit stav veřejného zdraví. Jen za poslední dva roky přistoupily vlády Velké Británie, Irska, Finska a Jihoafrické republiky ke zdanění slazených nealkoholických nápojů a energetických nápojů. Belgie a Norsko zvýšily už existující zdanění těchto nápojů. V letech 2017 a 2018 došlo ke zvýšení daňové povinnosti u tabákových výrobků v celkem 20 zemích, v oblasti alkoholických nápojů pak v 8 zemích.
Kroky některých vlád však jdou proti politice snižování újmy, když pro spotřebitele nevytváří patřičnou motivaci přesměrovat svoji spotřebu tabáku k méně škodlivé alternativě. Například v Řecku, Finsku, Švédsku a Polsku byla v posledních dvou letech zavedena daň na e-cigarety. Zpráva OECD dále uvádí, že v některých případech bylo rozšíření daňové povinnosti na další spotřebu motivované harmonizací daňového zatížení mezi substituty.18 Například v Jižní Koreji došlo ke zvýšení daňové zátěže na nové formy spotřeby tabáku (e-cigarety a zahřívaný tabák) tak, aby daňová zátěž odpovídala té na cigarety. Navzdory jinému způsobu určení daňové povinnosti (e-cigarety podle objemu nikotinu, zahřívaný tabák podle počtu náplní, cigarety podle hmotnosti tabáku) je celková daňová povinnost na jednu krabičku srovnatelná. Celková daňová zátěž cigaret v Jižní Koreji se skládá z mnoha různých daní a v roce 2015, kdy šlo o 7 různých daní, dosáhla 74 % maloobchodní ceny (World Bank Group, 2018). Zde je nutné zdůraznit, že harmonizace daňového zatížení mezi méně a více škodlivými substituty jde proti smyslu politiky snižování újmy.19 Graf 5 ukazuje porovnání daňové zátěže uvalené na cigarety v jednotlivých zemích.
17 Aktuální zpráva Tax Policy Reform 2019 potvrzuje pokračující trend zavádění spotřebních daní ve snaze snížit nežádoucí spotřebu (formy spotřeby) cigaret a slazených nealkoholických nápojů. (OECD Report 2019; str. 8).
18 “In some cases, new excise taxes are also being introduced to harmonise the tax treatment between close substitutes.” (OECD Report 2018; str. 98).
19 V Portugalsku vláda přistoupila k daňové diskriminaci mezi slazenými nápoji podle míry škodlivosti. V souladu se snahou minimalizace újmy podléhají nápoje s vyšším obsahem cukru vyššímu zdanění. (OECD Report 2019; str. 87)
14