Page 10 - Studie IDEA 08 2020 Vysoka cena nizkeho vzdelani

VYSOKÉ NÁKLADY NÍZKÉHO VZDĚLÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE IDEA 2020
a rekvalifikace7 vyžadují mnohem větší náklady na straně vzdělávané osoby, včetně mentálních a nákladů ušlých příležitostí. Veřejná podpora vzdělávání je potom v pozdějším věku výrazně nižší a na straně zaměstnavatelů není z ekonomické podstaty dostatečný zájem investovat do obecných a široce použitelných dovedností.
Ambicí této studie nejsou predikce dlouhodobého ekonomického vývoje ČR. Cílem je nazákladě současného vědeckého poznání pomocí projekcí kvantifikovat běžnému pohledu skryté společenské a ekonomické výnosy z vyššího vzdělání a upozornit na jejich velikost v poměru k tomu, o jakých potenciálních dodatečných investicích do vyššího vzdělání nedostatečně gramotných žáků sednes vČR vedou diskuse. Projekce jsou založeny na aktuálních znalostech podstaty a velikosti ekonomických souvislostí na základě dosavadního vývoje. Naše projekce jsou implicitně založeny na předpokladu, že technologický pokrok se bude v interakci se vzděláním do ekonomické výkonnosti promítat podobně, jako tomu bylo dosud. Budoucnost se proto může vyvíjet jinak než podle prezentovaných projekcí. Když odhlédneme od neekonomických efektů, které mohou mít podobu přírodních katastrof včetně epidemií a politických událostí, bude mít na budoucí interakci vzdělání a ekonomické produktivity nezbytně vliv další technologický rozvoj. Ten samozřejmě také v delším časovém horizontu předvídat nedokážeme. Existuje však řada důvodů se domnívat, že tento vztah a role vzdělání v budoucnosti spíše ještě poroste, než naopak. V tom případě námi prezentované projekce představují spíše spodní odhad potenciálních celkových výnosů.
Nedostatečná funkční gramotnost České republiky v mezinárodním srovnání
Mezinárodní šetření PISA představuje klíčový zdroj informací o výskytu nedostatečně gramotných patnáctiletých žáků v zemích OECD a o změnách v čase. Šetření PISA rozlišuje několik základních úrovní gramotnosti na základě skóre dosažených v testech. Hraniční hodnoty test skóre jednotlivých úrovní uvádí Tabulka 1. Test skóre 500 odpovídá zhruba průměrnému test skóre zemí OECD. Úroveň 1 je v případě čtenářské a přírodovědné gramotnosti dělena ještě na podúrovně.8 V centru naší pozornosti a této studie jsou žáci v nejnižších gramotnostních úrovních 0 a 1. Pouze v úrovni 2 a vyšších
7 Viz např. Card, Kluve a Weber (2017).
8 V případě čtenářské gramotnosti tyto podúrovně základní gramotnosti umožňují rozlišovat mezi žáky, kteří kromě základního porozumění krátkých a jednoduchých textů jsou schopni hlavní informace jednoduše propojovat či interpretovat, pokud jsou navedeni, a těmi, kteří nikoliv.
8