Page 16 - Studie IDEA 08 2020 Vysoka cena nizkeho vzdelani

VYSOKÉ NÁKLADY NÍZKÉHO VZDĚLÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE IDEA 2020
Pokud jde o výskyt nedostatečně gramotných žáků v typech škol, tak není překvapivé, že jejich nejnižší a v podstatě zanedbatelný podíl vykazují gymnázia, čtyřletá i víceletá (Graf1.4). Na základních školách však již představují necelou třetinu žáků a na středních školách bez maturity podíl těchto žáků dosahuje téměř 50 % – každý druhý žák tam tedy vykazuje nedostatečnou úroveň gramotnosti. Zde si navíc musíme uvědomit, že tito patnáctiletí žáci jsou již na konci prvního ročníku střední školy a mají tedy o jeden rok studia více než patnáctiletí žáci základních škol.
Graf 1.4
Zastoupení žáků v úrovních čtenářské gramotnosti podle typu školy
(28,5 %) (1,1 %) (1,1 %) (8,4 %) (49,4 %)
Základní školy Víceletá gymnázia Čtyřletá gymnázia
SOŠ s maturitou SOŠ bez maturity
-60 -40 -20 0 20 40 60 80 100
% žáků v gramotnostní úrovni
Podíl nedostatečně gramotné populace žáků je vymezen nalevo od vertikální osy v bodě nula
úroveň: 0+1 2 3 4 5+6
Zdroj: Národní zpráva Mezinárodní šetření PISA 2018.
Graf 1.4 ilustruje dobře známou skutečnost, že český vzdělávací systém velmi záhy a intenzivně rozřazuje žáky do různých typů škol na základě jejich průběžných vzdělávacích výsledků. Velmi vysoký podíl nedostatečně gramotných žáků na středních odborných školách (SOŠ) je primárně způsoben selekcí žáků na konci základní školy, protože k testování PISA dochází velmi záhy po začátku studia na SOŠ. To přirozeně prohlubuje vzdělanostní a následně i socioekonomické nerovnosti. Oproti zemím, které v mezinárodních srovnáních dosahují lepších průměrných výsledků, je však patrné, že se v ČR nedaří řešit dva hlavní problémy. Prvním je nedostatečná schopnost vzdělávacího systému kompenzovat znevýhodnění daná nízkým socioekonomickým zázemím rodiny
14