Page 21 - Studie IDEA 08 2020 Vysoka cena nizkeho vzdelani

VYSOKÉ NÁKLADY NÍZKÉHO VZDĚLÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE IDEA 2020
V průměrné přírodovědné gramotnosti se ČR umísťuje zhruba ve středu srovnávaných zemí. Do srovnání jsme vybrali země dosahující srovnatelných či lepších průměrných výsledku (Estonsko, Finsko, Polsko, Rakousko, Nizozemí) a Slovensko a Maďarsko, které jsou sice historicko-kulturně Česku blízké, ale vykazují průměrné výsledky horší než ČR. První reformní scénář eliminuje žáky v úrovni <1 a snížení podílů nedostatečně gramotných žáků se zvyšuje s pořadovými čísly scénářů. Jelikož v přírodovědné gramotnosti v posledním testování PISA 2018 spadlo v ČR do nejnižší úrovně gramotnosti 0 pouze mizivé procento českých patnáctiletých žáků (0,4 %), 1. scénář mírného posunu nepředstavuje oproti 0. scénáři status quo prakticky žádnou změnu. Výsledek 2. scénáře výrazného posunu se ze stejného důvodu prakticky neliší od 3. scénáře velmi výrazného posunu. Oba scénáře by prakticky eliminovaly nedostatečnou gramotnost a výsledné průměrné skóre českých žáků by bylo srovnatelné sPolskem. Čtvrtý scénář rovnoměrného posunu by znamenal snížení podílu žáku s nedostatečnou gramotností přibližně na úroveň Polska či Finska a průměrné test skóre by přiblížil současné úrovni Nizozemska.
V matematické gramotnosti je podíl žáků v nejnižší úrovni gramotnosti výraznější než v přírodovědné. Rozdíly mezi výsledky jednotlivých scénářů jsou tak výraznější. První scénář mírného posunu zachovává celkový podíl žáků s nedostatečnou gramotností, pouze zlepšuje výsledky žáků v nejnižší úrovni (0). Výsledné průměrné skóre pro ČR by se mírně zvýšilo a přiblížilo by se průměrné úrovni Finska. Druhý scénář výrazného posunu by snížil podíl nedostatečně gramotných žáků na nejnižší ze srovnávaných zemí a průměrné skóre ČR by přiblížil Polsku. Třetí scénář velmi výrazného posunu by zcela eliminoval nedostatečnou gramotnost a výsledné průměrné skóre ČR by dosáhlo úrovně Polska a velmi se přiblížilo Nizozemsku. Čtvrtý scénář rovnoměrného posunu by snížil celkový podíl nedostatečně gramotných žáků na úroveň srovnatelnou sPolskem a Finskem a výsledné průměrné skóre ČR by bylo podobné tomu v 1. scénáři.
Dopady scénářů výskytu nedostatečně gramotných žáků na dlouhodobý růst HDP se simulují na základě aritmetického průměru obou test skóre každého žáka. Rozložení těchto žákovských průměrů dle jednotlivých scénářů ukazují panely A až D Grafů 2.2. Každý panel ukazuje počáteční rozložení test skóre odpovídající skutečnosti roku 2018 (modře) a hypotetické rozložení na konci desetiletého přechodného období (červeně). Je logické, že čím výraznější scénář, tím nižší je konečná celková variabilita žákovských skóre testů. Je to přirozeně dáno tím, že reformní scénáře posouvají pouze žáky z úrovní 0 a 1, zatímco pozice ostatních žáků se nemění.
19