Page 23 - Studie IDEA 08 2020 Vysoka cena nizkeho vzdelani

VYSOKÉ NÁKLADY NÍZKÉHO VZDĚLÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE
IDEA 2020
Graf 2.3
Projekce vývoje průměrné gramotnosti dle scénářů
(srovnání ČR se stavem roku 2018 v ČR a vybraných zemích)
ESTONSKO ↑ 527 Hl. město Praha ↑ 539
FIN
SKO
3. scénář – Velmi výrazný posun
POLSKO
2. scénář – Výrazný posun
NIZOZEMSKO
RAKOUSKO
4. scénář – Rovnoměrný posun
1. scénář – Mírný posun
0. scénář – Status Quo
SLOVENSKO ↓ 475 Ústecký kraj ↓
520
515
510
505
500
495
490
2021 2031
520
515
510
505
500
495
490
2041
2051
Vybrané referenční hodnoty (PISA 2018)
2081
2091
2061
2071
Rok
Zdroj: Data PISA 2018 a vlastní výpočty
První scénář mírného a 2. scénář rovnoměrného posunu vedou k relativně mírnému zvýšení celonárodního průměrného skóre testů. Jak již bylo ukázáno, ani jeden z těchto dvou konzervativních scénářů totiž nevede k výraznému snížení celkového podílu žáků s nedostatečnou gramotností. Pouze 2. a 3. scénář výrazného a velmi výrazného posunu do velké míry eliminují nedostatečnou gramotnost a vedou kvýraznému zvýšení průměrného skóre. Česko by v jejich případě překročilo průměrné skóre Nizozemska a přiblížilo se Polsku a Finsku (hodnotám PISA roku 2018). Úrovně Estonska by však ČR zdaleka nedosáhla.
Zajímavé je srovnání pohledem českých regionů. Průměrné skóre testů hlavního města Prahy bylo v roce 2018 vyšší než průměr Estonska. Naopak průměr Ústeckého kraje (457 bodů) je výrazně nižší než průměr Slovenska (475 bodů). To dokladuje velké regionální nerovnosti vzdělanosti mladých v ČR.
21
Průměr matematické a přírodovědní gramotnosti PISA (%)