PUBLIC LECTURE: The New Economics of Higher Education

Professor Jozef Marie Mathias Ritzen is a former Dutch minister of education during the 1990s who contributed to fundamental reforms of the Dutch higher education system and research. In 2016 he received the Constance Mendrum Award. At present, he is the Professor of International Economics of Science, Technology and Higher Education, UNU-Merit/Graduate School of Governance. He also is a member of the International Advisory Board of the Charles University.

His lecture The New Economics of Higher Education will focus on following topics:

  • Higher education promotes economic development through the research, but first and foremost through the learning that leads to an increase in competencies
  • How to organize higher education so that the increase in competencies is maximized? is the principal crucial policy question to ask
  • The answer to such question might lead to differentiation between more and less research intensive universities, funding based on output measures, while university autonomy has to be the leading principle

WHEN: Friday May 19th, 2016 at 10 AM
WHERE: CERGE-EI, Politických vězňů 7, Prague 1

Registration: e-mail to This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. or fill out the registration form http://bit.ly/Jo_Ritzen_IDEA

 

 

 

 

 
 
 

Miroslav Singer

Miroslav Singer je bývalý guvernér České národní banky a člen poradního výboru Official Monetary and Financial Institutions Forum (OMFIF). V současnosti je ředitel institucionálních vztahů a hlavní ekonom Generali CEE Holding a člen dozorčí rady České pojišťovny. Vedle toho přednáší na CERGE-EI a VŠE.

Na webu IDEA naleznete v sekci Blogy překlady jeho článků, které vyšly na blogu OMFIF.

 
 

Je načase diskutovat o rozpočtových politikách EU: Pravidla financování z prostředků EU brání inovacím

Je načase diskutovat o rozpočtových politikách EU

Pravidla financování z prostředků EU brání inovacím

Miroslav Singer

Pondělí, 12. prosince 2016

 

V samém srdci Evropy je zaděláno na vážný problém. Financování z prostředků Evropské unie pro podniky má sice posilovat inovativní kapacitu ekonomik, které ještě před 25 lety podléhaly centrálnímu plánování, se však ukazuje jako čím dál tím víc kontraproduktivní.

Člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda tento problém vystihl s chvályhodnou přímostí. V souvislosti se strukturálním posunem ve finančním řízení českých firem konstatuje: „Oč více investiční rozhodování soukromých podniků začíná souviset s cyklem čerpání evropských peněz, o to méně je motivováno snahou o vlastní inovace, podnikatelským výhledem a hodnocením investičních rizik.“

Rozsah soukromých investic poháněných Evropskou unií je stále relativně malý. Avšak objem těchto finančních toků se v posledních letech výrazně zvýšil a nyní může z ekonomického hlediska skutečně mít svůj význam. Finanční prostředky EU, které proudí do středoevropských podniků, začínají mít své důsledky na makroekonomické úrovni, a vytvářejí tak nové výzvy pro centrální bankéře.

Z hlediska obecných obrysů hospodářského vývoje střední Evropy hraje EU významnou roli. To je pro příznivce EU dobrá zpráva. Vznešeným cílem těchto finančních prostředků je posílit vývoj středoevropských ekonomik prostřednictvím podpory efektivních firem a činností. Avšak skutečný účinek těchto mechanismů jde často proti původním záměrům. Finanční prostředky směřují spíše do větších firem, které jsou schopny pokrýt transakční náklady v tradičních oborech. Opět slovy Vojtěcha Bendy, místo toho, aby investovaly do nových technologií na zvýšení produktivity, podpoří další stavbu, ve které se opět posadí stávající technologie.

Všechny centrální banky Visegrádské skupiny (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko) ve svých posledních čtvrtletních zprávách uvádějí cyklus čerpání prostředků EU jako jeden z faktorů. Úrokové míry zůstávají ve střední Evropě relativně nízké a v blízké budoucnosti se pravděpodobně výrazně nezvýší. Rozpočtování fondů EU často vede k nadměrné nabídce finančních prostředků, a je tak jedním z faktorů, jež jsou příčinou tohoto stavu.

Středoevropské ekonomiky dnes podléhají novému makroekonomickému cyklu. To oslabuje účinnost monetárních nástrojů centrálních bank. Zdá se, že oficiální financování je zaměřeno na soukromé subjekty, které již mají nejinovativnější fázi životního cyklu za sebou, a menší a inovativnější společnosti jsou opomíjeny. To není vhodný způsob, jak zefektivnit umisťování zdrojů ve střední Evropě – a ani nikde jinde. Je načase zahájit řádnou debatu o tom, zda tato opatření evropské ekonomice pomáhají, anebo ji brzdí.

Miroslav Singer je bývalý guvernér České národní banky a člen poradního výboru OMFIF. Přednáší na CERGE-EI a na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Jedná se o původní text Miroslava Singera v anglickém jazyce zveřejněný na serveru Official Monetary and Financial Institutions Forum (OMFIF), jehož českou verzi vám přináší IDEA.

 

 
 

Inflační prezident: Trump bude směřovat k monetární normalizaci

Inflační prezident

Trump bude směřovat k monetární normalizaci

Miroslav Singer

pondělí 21. listopadu 2016

 

Předvolební sliby a povolební realita se často rozcházejí, avšak hlavní témata definující působení Donalda Trumpa v úřadu prezidenta se nejspíš nezmění.

Je pravděpodobné, že bude uplatňována uvolněnější fiskální politika. To by podnítilo inflační tlaky a vedlo v USA k vyšším úrokovým sazbám. Vzhledem k tomu, že dolar je dominantní rezervní měnou, na mezinárodní úrovni by taková situace vedla k silnějšímu dolaru tak, jak tomu bylo na počátku 80. let a na konci 90. let.

Přestože je možné, že může někde přinést komplikace, je takováto monetární normalizace pro světovou ekonomiku v zásadě vítaným jevem. 

Zhodnocení dolaru by pomohlo zvýšit konkurenceschopnost ekonomik Evropské unie, přičemž relativně slabou pozici eura by zřejmě dále umocnily domácí evropské faktory. Politické události včetně italského referenda, jež se má konat 4. prosince, a francouzských prezidentských voleb plánovaných na příští jaro by měly působit proti posilování euru.

Trumpova fiskální stimulace se dost možná stane trendem, který budou napodobovat další aktéři, a to buď z vlastního podnětu, nebo v důsledku tlaku ze strany Spojených států.

Oblastí, kterou je třeba sledovat, je obrana. Nově zvolený prezident upozornil, že americká vláda nemusí nutně pomoct spojencům v Severoatlantické alianci, kteří neplní alianční závazek vydávat 2 % HDP na obranu. Mnohé členské státy, mezi nimi i Česká republika, bohužel podobné závazky již více než deset let ignorují. Ale i bez ohledu na Trumpovo varování se už i samotná EU začíná vypořádávat se skutečností, že v zemích, které si takovou změnu fiskální politiky mohou dovolit, by vzhledem ke zvyšujícím se globálním rizikům mělo mít posilování obrany přednost před fiskální opatrností.

Mezi takové země patří i česká a slovenská ekonomika. Kromě toho obě středoevropské ekonomiky nadále disponují schopnými a relativně výkonnými obrannými sektory, jakož i nezbytným těžkým průmyslem, který je schopen dodat odvětví energetiky vhodná zařízení v okamžiku, kdy budou investice do této oblasti obnoveny. Vládní výdaje na obranu a energetiku by tedy díky fiskálnímu multiplikátoru měly nadprůměrný přínos i pro celou ekonomiku.

A tak by mohlo mít působení Donalda Trumpa v úřadu prezidenta pozitivní ekonomické důsledky. V souvislosti s jeho programem, by ale současně mohlo dojít k problémům v oblasti mezinárodního obchodu. Trumpovy předvolební sliby v této oblasti byly adresovány americkým dělníkům ve výrobě a dalších tradičních odvětvích, kteří jsou přesvědčeni, že budou mít užitek z ochrany před mezinárodní konkurencí. Ve svých prvních prohlášeních po volbách nově zvolený prezident sliboval, že bude hájit zájmy odvětví energetiky, stavebnictví a infrastruktury.

Trump dále před volbami sliboval, že zavede omezení, jako jsou například vyšší cla na obchod se zeměmi jako je Čína, u kterých je přesvědčen, že jim z obchodních vztahů s USA plynou nepřiměřené výhody. Konflikty tohoto druhu by byly znepokojující zejména pro menší otevřené ekonomiky, které známe ze střední Evropy a Asie.

Podobné scénáře by pak oslabily místní měny zemí, které postihlo zpomalení obchodu. Menší ekonomiky tak v kombinaci s rostoucími inflačními tlaky v důsledku americké fiskální expanze čelí po nástupu Trumpa do úřadu možnosti, že nastane prudší růst inflace, což by po letech velmi uvolněných měnových politik vyžadovalo přechod k restriktivnějším politikám. Většinou by i mimo USA šlo o vítanou změnu, i tak to ale nemusí být pro každého procházka růžovým sadem.

Miroslav Singer je bývalý guvernér České národní banky a člen poradního výboru OMFIF. Přednáší na CERGE-EI a na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Jedná se o původní text Miroslava Singera v anglickém jazyce zveřejněný na serveru Official Monetary and Financial Institutions Forum (OMFIF), jehož českou verzi vám přináší IDEA.

 

 
 

Blogy

Sledujte blog IDEA na Aktualne.cz v zveřejňovaný v rámci rubriky Pohled zblízka

Sledujte pravidelný blog Miroslava Singera, uveřejňovaný na OMFIF (Official Monetary and Financial Institutions Forum). IDEA Vám přináší také jeho českou verzi.

Sledujte naše komentáře na IDEA Blog zveřejňované na serveru Hospodářských novin.

 

 

 
 

Další zprávy...

  1. Kontakt

IDEA Zpravodaj