Aktuálně

Nezaměstnanost v období covid-19 - srpen 2021

7. 9. 2021 Grafické znázornění vývoje nezaměstnanosti na základě dat MPSV

Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat ze srpna 2021 ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Daniel Münich a Jakub Grossmann

Shrnutí:

• Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost po silných poklesech HDP zůstávají i po více než roce mírné. Česko tak zůstává zemí EU s jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou očekávatelné, ale nijak zásadní. Obecná míra nezaměstnanosti během srpna’21 mírně poklesla. Přes optimistický výhled ekonomické situace je však stále předvídání vývoje nezaměstnanosti s ohledem na počet neznámých faktorů obtížné.
• Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15-64 let na konci srpna’21 (3,6 %) byl oproti srpnu‘19 vyšší o 0,9 procentního bodu (p.b.), jak u mužů tak žen (Grafy 1 a 4). Od března 2021 se situace mužů zlepšuje dynamičtěji než žen.
• Úřady práce zaznamenaly proti předchozím rokům výrazně nižší přílivy nezaměstnaných (Grafy 2 a 3).
• Nejvyšší meziročního tempo růstu počtu nezaměstnaných vykazují profese Řemeslníků a opravářů, Obsluhy strojů a Montérů, výrazně vyšší u mužů (Graf 6).
• Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci následováni Pracovníky ve službách a prodeji a Úředníky. Naopak nejlépe si vedou Řídící pracovníci a Specialisté (Graf 7).
• V období covid-19 narostly počty nezaměstnaných vyšším tempem ve středních věkových skupinách, které však i na konci července vykazovaly nižší míry nezaměstnanosti než nejmladší a nejstarší. Vyšší meziroční tempa růstu nezaměstnaných u mužů sledujeme ve věkových kategoriích 20-24 a 35-49 let. (Graf 8).
• Podstatně výraznější tempo růstu zaznamenali lidé se středním vzděláním, a to zejména muži bez maturity (Graf 9).
• Muži během června až srpna opouštěli úřady práce rychleji než ženy, obě skupiny však rychleji než před rokem. Oproti loňsku se nepatrně zpomalily odchody během 1. - 3. měsíce trvání nezaměstnanosti (Graf 10). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let, který je vyšší u žen však klesl jen mírně (Graf 5).
• Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Zdaleka nejvyšší tempo růstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenal kraj Karlovarský (+1,7 p.b.) a Praha (+1,4 p.b.) (Graf 12).
• Česko nadále vykazuje jednu z nejnižších měr i meziročních temp růstu obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU v průběhu krize covid-19 (Graf 11).