Aktuálně

Odchody do důchodu v Česku

17. 9. 2020 Role očekávání a zdravotního stavu v mezinárodním srovnání

Celá studie ke čtení a stažení zde

Odchody do důchodu v Česku: role očekávání a zdravotního stavu v mezinárodním srovnání

Shrnutí

Česko stárne, což bude mít dlouhodobé dopady na ekonomiku a společnost. Jeden ze zásadních problémů je riziko budoucího ubývání celkového množství pracovní síly.

Na základě dat SHARE mimo jiné ukazujeme, že naprostá většina starších pracujících odchází do důchodu v momentě vzniku nároku na starobní důchod, ať už na předčasný nebo standardní. Pouze velmi malé procento pracujících odchází až po vzniku nároku na důchod.

Ve věku 50-61 let deklaruje vysokou pravděpodobnost pracovat po dosažení věku 63 let až polovina pracujících mužů a čtvrtina žen. Tyto hodnoty jsou velmi podobné jako v Německu, ale nižší než ve Skandinávii.

V Česku dokumentujeme vysoký podíl těch, kteří i přes dřívější očekávání pracovat poté ve věku 63 let nepracují. Pracujících s deklarovaným vysokým očekáváním pracovat je tedy přibližně jenom jedna třetina. Tato neochota pracovat navzdory dřívějším očekáváním se zdá být v Evropě ojedinělá. Situace v Německu a Skandinávii ukazuje přibližně až 75 procent pracujících starších 63 let s dřívější deklarovanou ochotou pracovat.

Především varující je, že i vysoce kvalifikované profese a vysokoškoláci odcházejí v průměru z trhu práce výrazně dříve, než původně plánovali. Pouze 40 procent z 63 letých vysokoškoláků pracuje, ačkoli ve věku 55 let plánovali, že pracovat budou.

Podíl pracujících ve věku 50 až 61 let, kteří subjektivně pociťují zdravotní problémy, je přibližně 25 procent s tím, že existují výrazné rozdíly mezi skupinami s různou úrovní vzdělání, případně s různým zaměstnáním.

V Česku dokumentovaný výrazně vyšší podíl předčasných odchodů z trhu práce není ovlivněn vzdělanostní ani zaměstnaneckou strukturou společnosti, ani subjektivním zdravotním stavem, ale možností pobírání starobního důchodu v dřívějším věku.