Page 15 - IDEA Dusevni zdravi covid-19 cervenec 2020 22

DOPADY PANDEMIE KORONAVIRU NA DUŠEVNÍ ZDRAVÍ IDEA 2020
Akademická literatura dále ukazuje, že duševní zdraví je dlouhodobě nejhorší ve skupinách s nízkými příjmy (Ridley a kol. 2020, Iemmi a kol. 2016). V našich českých datech z doby před epidemií však podobný vzorec nevidíme.17 Napříč příjmovými skupinami definovanými čistými měsíčními příjmy domácností před epidemií pozorujeme podíl respondentů s příznaky přinejmenším středně těžké deprese či úzkosti na úrovni okolo 6 % (viz Graf 6). Nízkopříjmové domácnosti, stejně jako domácnosti střední třídy se zdají být zasaženy podobným způsobem. Napříč všemi příjmovými skupinami domácností s měsíčními příjmy do 50 000 Kč vidíme s vypuknutím epidemie (2. vlna, sběr mezi 30. 3.–1. 4.) stejný nárůst příznaků alespoň středně těžké deprese či úzkosti – tedy přibližně na 20 %. Skupina respondentů s příjmy domácností nad 50 000 Kč je zasažena nejméně, ačkoliv i v této skupině se podíl respondentů s příznaky minimálně středně těžké deprese či úzkosti oproti době před epidemií zdvojnásobil na 12 %. V této kategorii klesá výskyt duševních problémů v čase jen velmi pomalu na současných 9 % (7. vlna, sběr 8.– 14.6.). Respondenti z nižších příjmových kategorií postupem času také konvergují k podobné úrovni.
Graf 6: Dopady epidemie na duševní zdraví podle příjmů před epidemií
(Výskyt příznaků minimálně středně těžké deprese či úzkosti, podle čistých příjmů domácnosti v lednu 2020)
Pozn.: Data z šetření NMS před spuštěním projektu „Život během pandemie“. Vzorek 1 748 respondentů, kteří své příjmy reportovali.
17 V této zprávě představujeme výsledky podle agregátního příjmu domácnosti bez ohledu na počet členů domácnosti. Velmi podobné výsledky však získáme i při použití ekvivalizovaných příjmů přepočtených na spotřební jednotku, tedy rozpočítáním celkových příjmů domácnosti na její jednotlivé členy.
13