Page 14 - IDEA Makro politika COVID-19 Duben2020 16

MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA V ČASECH KORONAVIROVÉ EPIDEMIE IDEA 2020 Prostor pro makroekonomickou hospodářskou politiku se otevírá spíše ve druhé fázi recese, kdy se již budou přímé restrikce pohybu osob snižovat a budou patrně dominovat negativní poptávkové šoky. Domácnosti totiž budou dále omezovat poptávku, ať už kvůli obavám z nákazy (například cestování nebo návštěva restaurací), nebo z důvodu nejistoty ohledně budoucího vývoje. Domácí poptávku zasáhnou i omezené dovozy ze zahraničí a obdobně zahraniční poptávku sníží možnosti exportu do zahraničí. Průmyslová výroba je zvláště zranitelná, protože spotřebu většiny průmyslového zboží je možné odložit. Stejně tak jsou ohrožené podniky, které byly nebo jsou silně zadluženy. Druhotná platební neschopnost (nebo následný bankrot při vyhrocenější situaci) jedné firmy může ohrozit další firmy. Podobná řetězová reakce byla pozorována ve stavebním průmyslu během nedávné krize na trhu s bydlením, viz \[12\]. Podle Oliviera Blancharda \[15\] by fiskální politika měla mít tři cíle. Prvním je přímý boj proti viru. Jednak pokrýváním zvýšených nákladů zdravotního sektoru a jednak motivováním firem, aby vyráběly testy, hledaly léky a vyvíjely vakcíny. Nutné náklady nejsou vysoké, patrně méně než 1 % HDP. Druhým cílem je bezprostřední pomoc domácnostem a firmám nejvíce zasaženým vládními restrikcemi vedoucími k zamezení šíření epidemie. Celkové náklady závisí na délce trvání a stupni restrikcí a mohou být značné – v řádu několika procent HDP. Během této fáze jsou přijímána bezprostřední „válečná opatření“ \[16\]: (i) zajištění fungování základních sektorů ekonomiky (posílení zdrojů pro testování a léčení covid-19; zdravotní péče, výroba a distribuce potravin, udržení základní infrastruktury a výrobu energie); (ii) poskytnutí dostatku zdrojů lidem zasažených krizí a (iii) minimalizace výpadku výroby. Kroky (ii) a (iii) spočívají v udržení likvidity (odložení splátek a daňových povinností) a platební schopnosti (transfery peněz a dalších zdrojů). Třetím cílem je působení na stimulaci agregátní poptávky tak, aby se nacházela v blízkosti potenciálního produktu. Tato politika je ale vhodná až v další fázi v boji s nákazou, tedy v době, kdy je infekce již pod kontrolou a omezující opatření jsou již postupně uvolňována. V této fázi by již mělo být zřejmé, které sektory ekonomiky takovou pomoc potřebují nejvíce a mělo by být postupováno obezřetně. Přijímaná fiskální opatření lze charakterizovat jako bezprecedentní, urgentní a vedoucí k velmi velkým fiskálním deficitům. Opatření se budou v čase vyvíjet a postupně upravovat 12