Page 15 - IDEA Makro politika COVID-19 Duben2020 16

MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA V ČASECH KORONAVIROVÉ EPIDEMIE IDEA 2020 v závislosti na vývoji pandemie a našich znalostí o ní. Již nyní je ale zřejmé, že užití fiskálních politik povede k výraznému navýšení státního dluhu a důležitou otázkou je udržitelnost dluhu. Monetární politika by měla hrát podpůrnou roli spočívající v udržování nízkých úrokových sazeb, udržování dostatečné likvidity v ekonomice obecně v zajištění toho, že se současná krize nepřetaví ve finanční krizi. Ve většině nejvyspělejších zemí by to neměl být problém, protože je pravděpodobné, že úrokové míry zůstanou nízké i v delším časovém horizontu. Podobné by mělo platit i pro Českou republiku z důvodu jejího zadlužení, které je relativně nízké a existuje tam velký prostor pro jeho navýšení. To ovšem nemusí nutně platit pro ty vyspělé země, které jsou již nyní silně zadluženy. Tyto země mohou být vystaveny situacím na trzích dluhopisů, ve kterých existuje několik rovnováh. V rovnováze s bezpečnou úrokovou sazbou je vysoce pravděpodobné, že bude státní dluh vyspělých zemí bezpečný. Pokud se však investoři začnou obávat a budou vyžadovat rizikové přirážky na vládní dluhopisy, zátěž dluhové služby se zvýší a dluh se může opravdu stát nesplatitelným – obavy investorů se tak mohou stát sebenaplňujícími (self-fulfilling). Této situaci se lze ve vyspělých ekonomikách vyhnout tím, že se centrální banka zaváže nakoupit jakékoli množství dluhopisů potřebné k udržení nízkých sazeb. Příkladem může být závazek Bank of Japan \[17\] udržet sazby dlouhodobých obligací blízko nule, tzv. řízení výnosové křivky. Tato politika nemusí být nutně nákladná. S vědomím toho, že centrální banka bude intervenovat pro udržení sazby, nebudou mít investoři zájem prodávat, a centrální banka tak nakonec nebude muset intervenovat. Jiným příkladem je intervence Australské centrální banky \[18\], která již v polovině března nakoupila za nově vytištěné peníze vládní obligace v hodnotě 36 mld. dolarů. Už na konci března se Fed (Americká centrální banka) zavázal k neomezenému rozšiřování své rozvahy (balance sheet) při nákupu (nevládních) dluhopisů a dalších cenných papírů v rámci uplatňování politiky kvantitativního uvolňování \[19\]. Vedle této významné, i když sekundární, role monetární politiky je tu ještě jedna potenciálně významná role monetární politiky, která jediná je schopna plnit fiskální roli, a tou je tisk nových peněz a jejich přímá distribuce domácnostem. Tuto monetární politiku někdy nazývanou jako ‚helicopter money’ podporuje např. Galí \[20\] nebo pro použití v Indii navrhuje nositel Nobelovy ceny za ekonomii Abhijit Banerjee \[21\]. Před několika dny to samé navrhla i francouzská centrální banka \[22\]. 13