Page 24 - IDEA Nerovnosti ve vzdelavani COVID19 kveten2020 18
P. 24
PANDEMIE COVID-19 A SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÉ NEROVNOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ IDEA 2020
Čas vkládaný do studia (mírně zhoršuje)
• Žáci druhého stupně základního vzdělávání se učí běžně mimo školy v průměru 3,5 hodiny denně (PISA 2018). Díváme-li se jenom na žáky základní školy, ti, co mají rodiče s vysokoškolským vzděláním, se věnují učení matematiky a češtiny mimo školy statisticky významně více než ostatní děti, a to v průměru o 13 minut týdně. Celkový čas, který věnují žáci studiu, se však u těchto dvou skupin žáků neliší (PISA 2018). I když je tento rozdíl zanedbatelný a v celkovém měřítku dokonce statisticky nevýznamný, kvalita času, který žáci studiu věnují, se může dle jejich socioekonomického zázemí lišit.
• První údaje z období distanční výuky dle šetření PAQ a iniciativy IDEA antiCOVID-19 (2020) ukazují, že až přibližně 40 % žáků prvního stupně tráví denně učením méně než dvě hodiny a dalších 40 % tři až čtyři hodiny denně. Na druhém stupni základních škol se žáci dle očekávání učí více. Méně, než dvě hodiny denně se učí přibližně 30 % žáků, tři až čtyři hodiny denně 42 % a více než pět hodin denně se učí 29 % žáků. V šetření pak byly rodiny rozděleny dle vzdělání rodičů na ty s maturitou a bez maturity. Zde se potvrzuje, že žáci s rodiči s maturitou věnují studiu více času než v případě rodičů bez maturity. Rozdíly je možné pozorovat zejména v případě žáků druhého stupně.
• Přibližně 10 % žáku jde za školu alespoň jednou týdně na celý vyučovací den (PISA 2018). Toto záškoláctví je opět častější u žáků s nižším socioekonomickým statusem. Kpodobnému závěru dochází Česká školní inspekce, kdy nejčastěji pozoruje neomluvené hodiny vkrajích svyšším podílem sociálně znevýhodněných dětí – Libereckém, Ústeckém a Karlovarském (ČŠI 2019).
Motivace, úsilí a další osobnostní faktory (velmi zhoršuje)
• Socio-emoční(„měkké“)dovednostijakopíle,motivaceasebedůvěrajsou nižší u dětí s nižším socioekonomickým zázemím, a dá se proto očekávat jejich slabší zapojení do výuky na dálku. To potvrzuje zjištění řady studií ze zahraničí (Carneiro a kol. 2007). Navíc socio-emoční dovednosti se ukazují být stejně důležité pro vzdělávání a úspěch v dalším životě jako kognitivní dovednosti (Jackson 2019, Heckman a Rubinstein 2001, Kautz a kol. 2014).
22
