Page 9 - IDEA Nerovnosti ve vzdelavani COVID19 kveten2020 18

PANDEMIE COVID-19 A SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÉ NEROVNOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ IDEA 2020
• Výluku ve výuce zkoumaly zahraniční studie ve dvou velmi rozdílných situacích. Obě ale mají vysokou relevanci pro současné zavření škol z důvodu pandemie. První situací je odpadnutá výuka celé třídy nebo školy, typicky z důvodů počasí (např. sněhové kalamity).8 Druhou situací jsou dlouhodobé absence jednotlivých žáků. Hlavním rozdílem je, že u odpadnutí výuky navazuje učitel s výukou pro všechny žáky na stejném místě, zatímco u absencí jednotlivých žáků musí sami dohánět látku, kterou zameškali. Obě situace jsou nyní relevantní. Ta první vypovídá lépe o situaci, kdy výuka na dálku z nějakého důvodu nefunguje (alespoň po nějakou dobu) na straně učitele, případně školy. Ta druhá vypovídá o situaci na straně žáka a rodiny. Například kdy žák nedostává zadávanou látku kvůli chybějícímu elektronickému zařízení, anebo kdy kvůli chybějící podpoře rodičů výuku ignoruje.
• Výpadekvýukycelétřídyneboškolymápovětšinounegativní,aleomezené dopady na výsledky žáků. Většina studií odhaduje (Aucejo a Romano 2016, Aguero a Beleche 2013, Firzpatrick a kol. 2011), že zkrácení výuky o 10 dní sníží výsledky žáků oproti školám, kde výuka pokračuje běžným způsobem, o 1 % až 10 % standardní odchylky (velmi přibližně odpovídá ztrátě 3–30 dnů výuky). Výsledky se nicméně mezi studiemi liší a některé nenachází žádný rozdíl, některé relativně vysoký rozdíl až ve velikosti 20 % standardní odchylky (Goodman 2014, Hansen 2007). Studie typicky využívají situací, kdy byly školy uzavřeny různý počet dní kvůli počasí. Tedy určují dopad relativně krátkých časových období. Je složitější odhadovat, jak se dopad mění s prodlužujícím se časem. Dá se ale předpokládat, že čím déle bude taková situace trvat, tím více jí budou trpět děti z rodin s nízkým socioekonomickým zázemím (Alexander a kol. 2001). To může být způsobeno lepším materiálním zázemím i vyšší podporou a motivací k učení ze strany rodičů s vyšším socioekonomickým zázemím.
• Výpadek výuky u jednotlivých žáků ve třídě má horší dopad na výsledky žáka než výpadek výuky celé třídy. Studie se v odhadech dopadů různí (Aucejo a Romano 2016, Goodman 2014). Rozpětí, jak ztráta 10 dnů ve škole může snížit výsledky žáka oproti jiným spolužákům, kteří ve škole byli, se pohybuje mezi 3 %–50 % standardní odchylky (přibližně odpovídá ztrátě 10 dní až 5 měsíců). Rozdíly mezi
8 Řada starších studií (přehled v Cooper a kol. 1996) odhaduje dopad letních prázdnin na výsledky žáků. Tyto výsledky ale z našeho pohledu nejsou pro kontext stávající distanční výuky ideálním porovnáním, protože o letních prázdninách mají volno všichni žáci, a tak nevyjadřují poměr mezi žáky, co mají a nemají výuku.
7