Page 19 - IDEA_Studie_02_2019_Elektromobily

V současnosti je emisní náročnost výroby elektřiny v České republice kolem 550 g CO2 na kWh (viz Graf 5). Budoucí emisní náročnost výroby elektrické energie v České republice je možné odvodit z predikce vývoje energetického systému, která byla provedena v rámci modelování dopadů nízkoemisního scénáře ve studii IDEA (Rečka a Ščasný, 2016a). Tyto predikce využívají optimalizační model energetického systému TIMES-CZ (viz Rečka a Ščasný, 2016, 2018). Analýzou modelem TIMES-CZ, Rečka a Ščasný (2017) odvodili stávající průměrnou emisní náročnost výroby elektrické energie na 570 g CO2 na vyrobenou 1 kWh. Pro různé scénáře vývoje fosilních paliv a dostupnosti uhlí (scénáře prolomení územních limitů těžby) tito autoři predikují uhlíkovou náročnost výroby elektřiny kolem 450 g CO2 na 1 kWh kolem roku 2025 a v rozmezí 200–300 g CO2 na 1 kWh v období kolem roku 2040.
Graf 5: Predikce emisní náročnosti výroby elektrické energie v ČR v g CO2 na 1 kWh pro období 2015–2050, model TIMES-CZ
600 500 400 300 200 100
0
2010 2015
2020 2025 2030
2035 2040 2045 2050
SEP2015 WEO-BAU [nová JE] SEP2015 WEO-450ppm [nová JE] SEP2015 WEO-BAU [bez JE]
zachování UEL těžby HU [nová JE] SEP2015 [nová JE]
SEP2015 [bez JE]
Poznámka: Výsledky modelu TIMES dle studie Rečka a Ščasný (2016a a 2018). Scénáře zahrnují předpoklady Státní Energetické politiky z roku 2015, která předpokládá výstavbu nového jaderného zdroje (SEP2015 [nová JE]) nebo bez nového jaderného zdroje (SEP2015 [bez JE]). Další dva scénáře předpokládají vyšší cenu fosilních paliv dle predikcí WEO než SEP2015 s předpokladem nového jaderného zdroje (SEP2015 WEO-BAU [nová JE]) nebo bez nové jaderné elektrárny (SEP2015 WEO-BAU [bez JE]). SEP2015 WEO-450ppm [nová JE] předpokládá dosažení cíle koncentrace uhlíku v atmosféře do 450 ppm, což povede ke snížené poptávce po fosilních palivech a tím i ke snížení jejich ceny (dle WEO 2015), a bude spojené s vyšší cenou EUA na úrovni 208–150 EUR v období 2040–2050. Poslední scénář předpokládá zachování územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí, tak jak k tomu bylo do roku 2015, avšak předpokládá výstavbu nového jaderného zdroje.
Spotřeba elektromobilů se nyní pohybuje v rozmezí 12 až 25 kWh na 100 km. Relativně
úsporný elektromobil tak v současnosti povede k emisím 86 g CO2 na každý km, v důsledku
plnění cílů klimaticko-energetického balíčku však jeho emisní náročnost bude postupně klesat
Graf 6: Emisní náročnost elektromobilu v závislosti na palivovém mixu výroby
na 35–40 g CO do roku 2040. Elektromobily s větší spotřebou (např. TESLA) vedou k větším elektrickée2nergie(modelTIMES)aměrnéspotřebyelektromobilu,gCO2/km
emisím skleníkových plynů, avšak jejich emisní náročnost by měla být srovnávána s náročností automobilů sEtemjniséetCřOídy(g(/jkemji)chdlžemspěortnřeábyspeoletkřteřbinaypEaVlaiveamjeisnvíýnráarzončěnovsytšiší než průměrná spotřeba
vozového parku).
160 140 120 100
80 60
2
výroby elektřiny (150–550 hCO2/kWh)
17
550 g CO2/kWh (současnost)
450 g CO2/kWh (predikce 2025)
300 g CO2/kWh (2040 max)
ktromobilu, gCO2/km
g CO2 na vyrobenou 1 kWh elektřiny